1. ŘADA ZVRÁCENÝCH Ne 4. 1.

a. Zatímco má Bůh již dlouho poselství milosti, co ještě přikázal Ozeášovi, aby hlásal – aby to bylo použito více než jednou v lidských dějinách? Ozeáš 4:1. „Když lid Izraelský ve svém uctívání Bála a Astarot vzdával nejvyšší poctu přírodním silám, přerušil své spojení se vším, co je povznášející a zušlechťující, a stal se snadnou kořistí pokušení.“ — Prophets and Kings, p. 281.„‚Poledne papežství bylo půlnocí světa.‘ (J. A. Wylie, Dějiny Protestantismu, sv. 1, kap. 4) Svatá Písma byla téměř neznámá, a to nejen lidem, ale i kněžím. Stejně jako Farizeové v dávných dobách, i papežští vůdcové nenáviděli světlo, které by zjevilo jejich hříchy. Boží zákon, standard spravedlnosti, byl odstraněn, a oni vykonávali neomezenou moc, a bez zábran se dopouštěli neřesti. Převládaly podvody, lakota a rozmařilost. Lidé se nezalekli žádného zločinu, kterým by mohli získat bohatství nebo postavení. Paláce papežů a prelátů byly dějištěm nejodpornější zhýralosti. Někteří z vládnoucích papežů byli vinni zločiny tak odpornými, že světští vládci se snažili sesadit tyto církevní hodnostáře jako monstra příliš odporná, než aby byla tolerována. Po staletí Evropa neudělala žádný pokrok v učení, umění ani civilizaci. Na Křesťanství padlo mravní a intelektuální ochromení.„Stav světa pod Římskou mocí představoval strašlivé a nápadné naplnění slov proroka Ozeáše: [Citováno Ozeáš 4:6, 1, 2.] Takové byly následky zapuzení slova Božího.“ — The Great Controversy, p. 60.

---

2. JAKO ZA DNŮ NOÉ Po 5. 1.

a. Jak se znepokojivé poselství Ozeášovo zmiňovalo o určitých hříších, které Bůh nenávidí – a jak se to odráží až do naší doby? Ozeáš 4:2; Lukáš 17:26, 27. „Nepravost v Izraeli během posledního půlstoletí před Asyrským zajetím se podobala nepravosti za dnů Noé, tak i v každém jiném věku, kdy lidé zavrhli Boha a zcela se oddali konání zla. Vyvyšování přírody nad Boha přírody, uctívání tvora místo Stvořitele, to vše mělo vždy za následek ta nejhrubší zla. . . . Když byla obrana duše zlomena, svedení uctívači neměli žádnou překážku proti hříchu a poddávali se zlým vášním lidského srdce.“ — Prophets and Kings, pp. 281, 282.„Kristus velice jasně viděl, jaký bude stav společnosti v budoucnosti. Viděl, že požitkářství bude ovládat muže i ženy. A co manželský vztah dnes? Není snad zvrácené a poskvrněné, utvořené zrovna tak, jak tomu bylo za dnů Noé? Rozvod za rozvodem je zaznamenáván v denním tisku. Toto je manželství, o kterém mluví Kristus, když říká, že před potopou ‚ženili se a vdávaly se.‘“ — Manuscript Releases, vol. 7, p. 56.„Právě tento hřích, smilstvo, převládal ve starověkém Izraeli, což přineslo mimořádný projev Boží nelibosti. Soudy Boží následovaly těsně po jejich odporném hříchu. Tisíce z nich padly a jejich poskvrněná těla byla zanechána na poušti.“ — A Solemn Appeal, p. 142. b. Uveďte některé hořké důsledky, které vyplývají ze vzpoury – a nesmírná požehnání, která se sklízejí podřízením se Boží vůli. Ozeáš 4:3–5; Jan 17:3. „Pán dal Svému lidu přikázání, aby si jejich poslušností mohli zachovat své tělesné, duševní a mravní zdraví. Měli žít prostřednictvím poslušnosti; ale smrt je jistým výsledkem neposlušnosti zákona Božího.“ — Fundamentals of Christian Education, p. 413.„Ten, kdo si volí cestu neposlušnosti vůči Božímu zákonu, rozhoduje o svém budoucím osudu; rozsévá tělu, vydělávaje si mzdu hříchu, totiž věčnou zkázu, opak věčného života. Podřízení se Bohu a poslušnost vůči Jeho svatému zákonu přináší jistý výsledek. ‚Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.‘“ — Fundamentals of Christian Education, p. 376.

---

3. OCHRAŇUJÍCÍ BOŽÍ DUCH Út 6. 1.

a. Proč je pro každého z nás tak důležité věnovat vážnou pozornost každému paprsku světla, který je nám milostivě poskytnut? Ozeáš 4:6. „Boží slova ke starodávnému Izraeli mají vážné varování pro dnešní církev a její vedoucí. O Izraeli Hospodin řekl: ‚Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně Svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci.‘ (Ozeáš 8:12.) A kněžím a učitelům prohlásil: ‚Vyhlazen bude lid můj pro neumění. Poněvadž jsi ty pohrdl uměním, i tebou pohrdnu, . . . že jsi zapomněl na zákon Boha svého, já také zapomenu se na syny tvé.‘ (Ozeáš 4:6.)„Mají být varování od Boha přecházena bez povšimnutí? Zůstanou možnosti služby nevyužity? Bude pohrdání světa, pýcha rozumu, přizpůsobování se lidským zvykům a tradicím bránit údajným následovníkům Krista ve službě Jemu? Odmítnou Boží slovo, jako Židovští vůdcové odmítli Krista? Následek hříchu Izraele je před námi. Přijme dnešní církev varování?“ — Christ’s Object Lessons, p. 306. b. Vysvětlete nebezpečí odmítnutí Ducha Svatého. Matouš 12:31, 32. „Je nebezpečné vyslovit slovo pochybnosti, nebezpečné zpochybňovat a kritizovat Božské světlo. Zvyk nedbalé a neuctivé kritiky se odráží na povaze tím, že podporuje neuctivost a nevěru. Mnozí lidé, oddávající se tomuto zvyku, pokračují v nevědomosti o nebezpečí, až jsou ochotni kritizovat a odmítat dílo Ducha Svatého.“ — The Desire of Ages, p. 323.„Právě prostřednictvím Svého Ducha působí Bůh na lidské srdce; a když lidé svévolně odmítají Ducha a prohlašují, že je to od Satana, přerušují kanál, skrze který s nimi může Bůh komunikovat. Tím, že popírají důkaz, který jim Bůh s potěšením dává, zatemňují světlo, které svítilo v jejich srdcích, a v důsledku toho jsou ponecháni v temnotě. . . . Po nějaký čas se mohou lidé, kteří spáchali tento hřích, jevit jako děti Boží; ale když nastanou okolnosti, které rozvinou jejich povahu a ukáží, jakého jsou ducha, zjistí se, že jsou na půdě nepřítele, stojíce pod jeho černým praporem.„Můj bratře, Duch tě dnes zve. Pojď celým svým srdcem k Ježíši. Čiň pokání ze svých hříchů, vyznej se Bohu, zanech veškeré nepravosti, a můžeš si přivlastnit všechna Jeho zaslíbení. ‚Obraťtež zřetel ke mně, abyste spaseny byly,‘ je jeho milostivá výzva.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, p. 634.

---

4. VÝZVA K ODPADLÍKŮM St 7. 1.

a. Jak Bůh často popisuje stav mnohých, kteří vyznávají, že jsou Jeho následovníky – včetně dnešních? Ozeáš 4:7–11, 16. „Boží lid není připraven na strašlivé zkušební scény, které jsou před námi, není připraven stát čistý od zla a chtíče uprostřed nebezpečí a zkaženosti tohoto zvrhlého věku. Nemají na sobě odění spravedlnosti a nejsou připraveni bojovat proti převládající nepravosti. Mnozí nejsou poslušni Božích přikázání, přestože vyznávají, že tak činí. Kdyby byli věrní a poslušni všech nařízení Božích, měli by moc, která by vnesla přesvědčení do srdcí nevěřících.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 446, 447.„Ti, kteří vyznávají zbožnost, avšak nejsou posvěceni pravdou, kterou vyznávají, nezmění podstatně svůj způsob jednání, o němž vědí, že je před Bohem odporný, protože nejsou podrobeni zkoušce, aby byli osobně pokáráni za své hříchy. Skrze svědectví druhých vidí, že je jim věrně poukázáno na jejich vlastní případ. Pěstují stejné zlo. Tím, že pokračují ve své cestě hříchu, znásilňují svá svědomí, zatvrzují svá srdce a zatvrzují své šíje, jako kdyby totéž svědectví bylo přineseno přímo jim. Když jdou dál a odmítají odložit své hříchy a napravit své špatné skutky pokorným vyznáním, pokáním a ponížením, volí si svou vlastní cestu a jsou jí vydáni napospas, a nakonec jsou vedeni do zajetí Satanem podle jeho vůle. Mohou se stát zcela troufalými, protože jsou schopni skrýt své hříchy před druhými, a protože na ně Boží soudy nepřicházejí viditelným způsobem. Může se jim v tomto světě zdánlivě dařit. Mohou klamat ubohé, krátkozraké smrtelníky a být považováni za vzory zbožnosti, zatímco jsou ve svých hříších. Avšak Bůh nemůže být oklamán.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 447, 448. b. Popište touhu Božího srdce nad touto situací. Jeremiáš 3:14, 15. „Nevíra ve svědectví neustále vzrůstá, jak lidé odpadají od Boha. Je to všude v našich řadách, po celém poli. Ale jen málo jich ví, co mají naše církve zažít. Viděla jsem, že v současné době jsme pod Božskou shovívavostí, ale nikdo nemůže říci, jak dlouho toto bude trvat. Nikdo neví, jak veliké je milosrdenství, které nám bylo projeveno. Jen nemnozí jsou upřímně oddáni Bohu. Jen nemnoho je těch, kteří jako hvězdy v bouřlivé noci září tu a tam mezi mraky.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, p. 76.

---

5. NEJNALÉHAVĚJŠÍ PRIORITA Čt 8. 1.

a. Jak se lze vyhnout nejhoršímu rozsudku, který postihne odpadlíka? Ozeáš 4:17. „I jediný špatný povahový rys, jediná hříšná touha, kterou si pěstujeme, nakonec zruší veškerou moc evangelia. Převaha hříšné touhy ukazuje na klam duše. Každé oddání se této touze posiluje odpor duše k Bohu. Bolesti povinnosti a potěšení z hříchu jsou provazy, kterými Satan spoutává lidi do svých osidel. Ti, kteří by raději zemřeli, než aby vykonali špatný skutek, jsou jediní, kteří budou shledáni věrnými.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, p. 53.„Bůh vede Svůj lid kupředu, krok za krokem. Přivádí je k různým bodům, které jsou určeny k projevení toho, co je v srdci. Někteří v jednom bodě vydrží, ale v dalším odpadnou. Při každém pokročilém bodě je srdce zkoušeno a prověřováno trochu přísněji. Jestliže údajný lid Boží nachází svá srdce v protikladu k tomuto přímému dílu, mělo by ho to přesvědčit, že má před sebou dílo k překonání, nechce-li být vyvrhnut z úst Páně. Anděl řekl: ‚Bůh bude Své dílo stále zpřísňovat, aby zkoušel a prověřoval každého ze Svého lidu.‘ Někteří jsou ochotni přijmout jeden bod; ale když je Bůh přivede k dalšímu zkušebnímu bodu, couvají před ním a ustupují, protože zjišťují, že zasahuje přímo nějakou opatrovanou modlu. Zde mají možnost vidět, co je v jejich srdcích, co nevpouští dovnitř Ježíše. Cení si něčeho více než pravdy a jejich srdce nejsou připravena přijmout Ježíše. Jednotlivci jsou zkoušeni a prověřováni po dlouhou dobu, aby se zjistilo, zda budou obětovat své modly a dbát rady Pravého Svědka. Nebudou-li se někteří očišťovat skrze poslušenství pravdy, a nepřemohou-li svá sobectví, svou pýchu a zlé vášně, mají andělé Boží přikázáno: ‚Stovaryšil se s modlami, nechej ho,‘ a pokračují ve své práci, nechávajíce tyto, s jejich hříšnými rysy nepokořenými, pod nadvládou zlých andělů. Ti, kteří přijdou ke každému bodu a obstojí v každé zkoušce a přemohou, ať je cena jakákoli, dbají rady Pravého Svědka a obdrží pozdní déšť, a tak budou uzpůsobeni k přenesení.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, p. 187.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pá 9. 1.

1. Co se stane, když je Boží Slovo vypuzeno, odsouzeno nebo rozmělněno? 2. Jak vážný je manželský závazek, přesně tak, jak je vyučován v Písmu? 3. Co se stane, když si nevážíme poselství přítomné pravdy? 4. Proč bych měl(a) studovat Svědectví pro církev napsaná někomu jinému? 5. Proč je nebezpečné držet se i jen jednoho poznaného hříchu?