Amosova výzva k přípravě „Připraviž se vstříc Bohu svému, ó Izraeli“ (Amos 4:12, poslední část).
Doporučená četba:
Testimonies for the Church, vol. 8, pp. 329–335.
„Naším úkolem je hlásat přikázání Boží a svědectví Ježíše Krista. ‚Připraviž se vstříc Bohu svému‘ (Amos 4:12), je varování, které má být dáno světu. Je to varování pro nás osobně.“ — Selected Messages, bk. 2, p. 116.
1. SLOUŽIT BOHU NEBO NE? Ne 1. 2.
a. Poté, co se zmínil o přestupcích Damašku, Gázy, Týru, Edoma, Ammona, Rabba a Moába, jaký protest vyhlašuje Bůh proti Judovi a Izraeli, kteří vyznávali, že Jemu slouží? Amos 2:4–8.b. Co Hospodin svědčí o Svém soucitu s nimi a o důsledcích toho, že pohrdají Jeho milosrdenstvím? Amos 2:9–16.c. Jaká se pokládá otázka, když dojde ke zradě Boží důvěry – a jak se tato zásada uplatňuje také v lidských vztazích? Amos 3:1–3; Žalm 11,3.„Jak může tělesná mysl být v souladu s myslí, která se přizpůsobuje mysli Kristově? Jeden rozsévá tělu, mysle a jednaje v souladu s podněty svého vlastního srdce; druhý rozsévá Duchu, snaže se potlačit sobectví, překonat sklony a žít v poslušnosti vůči Mistru, za jehož služebníka se vydává.“ — Testimonies for the Church, vol. 4, pp. 507, 508.„Jakkoli čisté a správné mohou být něčí zásady, vliv nevěřícího druha bude mít sklon odvádět od Boha.“ — Patriarchs and Prophets, p. 174.
2. PROROCTVÍ, KTERÉ MÁ PŘINÉST OVOCE Po 2. 2.
a. Proč můžeme skutečně ocenit hodnotu proroctví? Amos 3:7, 8.„Zatímco ‚věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich.‘ . . . Bůh nám dal tyto věci a Jeho požehnání bude doprovázet uctivé, modlitební studium prorockých písem.“ — The Desire of Ages, p. 234.b. Žel, jak se k Bohu často choval Jeho údajný lid? Amos 4:4–11.„‚Zaklátí Hospodin Izraelem tak, jako se klátí třtina u vodách.‘ . . .„Přesto se Hospodin nevzdal Izraele, aniž by nejprve udělal vše, co mohl udělat, aby je přivedl zpět k jejich věrnosti Jemu. Během dlouhých, temných let, kdy jeden vládce za druhým povstal v odvážném vzdoru vůči Nebi a vedl Izrael hlouběji a hlouběji do modlářství, posílal Bůh Svému odpadlému lidu poselství za poselstvím. Skrze Své proroky jim dal každou příležitost, aby zastavili příliv odpadlictví a vrátili se k Němu. V průběhu let, která měla následovat po rozpadu království, měli Eliáš a Elizeus žít a pracovat, a v zemi měly být vyslyšeny něžné prosby Ozeáše, Amose a Abdiáše. Izraelské království nikdy nemělo zůstat bez ušlechtilých svědků o mocné Boží moci, aby chránila před hříchem.“ — Prophets and Kings, p. 108.c. Jaké poselství máme nebojácně nést jako Amos, stejně jako Jan Křtitel? Amos 4:12 (poslední část); Matouš 3:1, 2.„Jako lid, který věří v Kristův brzký příchod, máme nést poselství – ‚Připraviž se vstříc Bohu svému.‘ (Amos 4:12.) Naše poselství musí být tak přímé, jako bylo poselství Janovo. On káral krále za jejich nepravost. Přestože byl jeho život v ohrožení, neváhal hlásat Boží slovo. A naše práce v tomto věku musí být vykonávána stejně věrně.„Abychom mohli podávat takové poselství, jaké podával Jan, musíme mít duchovní zkušenost, jako měl on. Totéž dílo musí být vykonáno i v nás. Musíme patřit na Boha, a v patření na Něj ztrácíme ze zřetele sami sebe.“ — Testimonies for the Church, vol. 8, pp. 332, 333.
3. ODVÁŽNÁ ROZHODNUTÍ Út 3. 2.
a. Proč je Bůh ve vesmíru jedinečný a jaké vážné výzvy ukazují Jeho vroucí touhu dát tichým to nejlepší? Amos 4:13; 5:6–9, 14.b. Když Amos sdílel tyto pravdy, jak s ním bylo zacházeno – a jaký byl všeobecný výsledek vzhledem k těmto varováním a výzvám? Amos 5:10, 15–18.„Mnohem větší počet těch, kteří slyšeli tato pozvání [Amosova], odmítl z nich těžit.“ — Prophets and Kings, p. 284.c. Jaká napomenutí ohledně životního stylu mají být varovným signálem? Amos 6:1, 3–7.„Jsou tu nepříjemné povinnosti, které někdo musí vykonat, jinak budou duše ponechány k zahynutí. Křesťané naleznou požehnání v konání těchto povinností, ať jsou jakkoli nepříjemné. Kristus vzal na Sebe nepříjemný úkol, když vyšel z příbytku čistoty a nepřekonatelné slávy, aby přebýval jako člověk mezi lidmi ve světě sežehnutém a zčernalém zločinem, násilím a nepravostí. Udělal to, aby spasil duše; a mají objekty takové úžasné lásky a bezpříkladné blahosklonnosti omlouvat své životy v sobeckém pohodlí? Mají si zvolit vlastní potěšení, řídit se svými vlastními sklony, a nechat duše zahynout v temnotě, protože se setkají se zklamáním a odmítnutím, když pracují k jejich spasení? Kristus zaplatil nekonečnou cenu za vykoupení člověka, a ten řekne: ‚Pane můj, nebudu pracovat na Tvé vinici; prosím, omluv mě‘?„Bůh vyzývá ty, kteří jsou na Sionu v pohodě, aby byli vzhůru a konali. Nebudou naslouchat Mistrovu hlasu? On chce zbožné, věrné pracovníky, kteří budou rozsévat podél všech vod. Ti, kteří takto pracují, budou překvapeni, když zjistí, jak zkoušky, odhodlaně snášené ve jménu a síle Ježíšově, upevní víru a obnoví odvahu. Na cestě pokorné poslušnosti je bezpečí a moc, útěcha a naděje; ale odměna bude nakonec ztracena těmi, kteří pro Ježíše nic neudělají. Slabé ruce nebudou schopny přilnout k Tomu Mocnému, slabá kolena selžou k podpoře v den protivenství. Čtenáři Bible a Křesťanští pracovníci obdrží slavnou cenu a uslyší: ‚To dobře, služebníče dobrý a věrný, . . . vejdiž v radost Pána svého.‘“ — Testimonies for the Church, vol. 4, p. 76.
4. SKLÍZENÍ TOHO, CO JE ZASETO St 4. 2.
a. Co zjevilo, že Boží výzvy dané skrze Amose nebyly pro Amaziáše, modlářského kněze, vítané? Amos 7:10–13.„Slova Božích poslů byla tak v rozporu se zlými přáními nekajícníků, že modlářský kněz v Bethel poslal k vládci Izraele se slovy: ‚Spuntoval se proti tobě Amos u prostřed domu Izraelského, ta země nemohla by snésti všech slov jeho.‘ (Amos 7:10.)“ — Prophets and Kings, p. 284.„Na nějaký čas byly tyto předpovězené soudy odloženy a během dlouhé vlády Jeroboáma II. dosáhla Izraelská vojska jasných vítězství; ale tato doba zdánlivého blahobytu nezpůsobila žádnou změnu v srdcích nekajícníků, a nakonec bylo rozhodnuto: ‚Od meče umře Jeroboám, a Izrael jistotně přestěhován bude z země své.‘ (Amos 7:11.)„Síla tohoto výroku na krále a lid nepůsobila, tak daleko zašli v nekajícnosti.“ — Prophets and Kings, p. 286.b. Jak Amos odvážně reagoval na Amaziášovy nepřátelské poznámky – a jak se později naplnila prorokova slova? Amos 7:14–17; 1 Paralipomenon 5:25, 26.„Slova pronesená proti odpadlým pokolením se doslovně naplnila; přitom zánik království přicházel postupně. . . .„Tiglatfalazar, král Assyrský, vpadl do Izraele a odvedl s sebou množství zajatců z pokolení žijících v Galilei a na východ od Jordánu. ‚Pokolení Rubenovo a Gádovo a polovici pokolení Manassesova,‘ s dalšími obývajícími ‚Galád a Galilei, i všecku zemi Neftalím‘ (1 Paralipomenon 5:26; 2 Královská 15:29), byli rozptýleni mezi pohany v zemích velmi vzdálených od Palestiny.„Z této strašlivé rány se severní království nikdy neuzdravilo. Slabý ostatek pokračoval ve formách vlády, ač již neměl žádné moci.“ — Prophets and Kings, p. 287.c. Když jsme v pokušení předpokládat, že Bůh jednoduše přimhouří oko nad laxností v srdci údajného věřícího, co si máme připomenout? Amos 8:1–7; Židům 4:12.
5. NEJHORŠÍ HLAD VŮBEC Čt 5. 2.
a. Popište scénu duchovního hladu, který má brzy přijít. Amos 8:3, 11, 12.„Svět hyne pro nedostatek evangelia. Je hlad po slově Božím. Je jen málo těch, kteří kážou Slovo nesmíšené s lidskou tradicí.“ — Christ’s Object Lessons, p. 228.„[Citováno Amos 8:3.] Tyto rány [ze Zjevení 16] nejsou celosvětové, jinak by obyvatelé země byli zcela odstraněni. Přesto to budou ty nejstrašnější metly, jaké kdy smrtelníci poznali.“ — The Great Controversy, pp. 628, 629.„Ti, kteří si nevážili Božího Slova, pobíhali sem a tam, putovali od moře k moři, a od severu k východu, aby hledali Slovo Hospodinovo. Anděl řekl: !Nenajdou ho. V zemi je hlad; ne hlad po chlebu, ani žízeň po vodě, ale po slyšení slov Hospodinových. Co by dali za jediné slovo schválení od Boha! Ale ne, musejí hladovět a žíznit dál. Den za dnem znevažovali spasení, ceníce si pozemského bohatství a pozemských požitků více než jakéhokoli nebeského pokladu nebo podnětu. Odmítali Ježíše a pohrdali Jeho svatými. Špinaví musejí zůstat špinaví navždy.‘„Mnozí bezbožní byli velmi rozzuřeni, když trpěli účinky ran. Byla to scéna strašlivé agónie. Rodiče trpce kárali své děti, a děti své rodiče, bratři své sestry, a sestry své bratry. Ze všech stran bylo slyšet hlasité, kvílivé výkřiky: ‚Byli jste to vy, kdo jste mi bránili přijmout pravdu, která by mě byla zachránila od této hrozné hodiny.‘ Lidé se obrátili na své kazatele s hořkou nenávistí a kárali je: ‚Nevarovali jste nás. Řekli jste nám, že celý svět se má obrátit a volali jste: Pokoj, pokoj, abyste utišili každou obavu, která byla vyvolána. Neřekli jste nám o této hodině; a ty, kteří nás před ní varovali, jste prohlásili za fanatiky a zlé lidi, kteří nás chtějí zničit.‘ Viděla jsem však, že kazatelé neunikli hněvu Božímu. Jejich utrpení bylo desetkrát větší než utrpení jejich lidu.“ — Early Writings, pp. 281, 282.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pá 6. 2.
1. Co je nezbytné, aby ve vztahu existovala harmonie?2. Co je potřeba k tomu, abych byl(a) „jako hlavně vychvácená z ohně“? [Hlavně = stč. oharek, ohořelé poleno.]3. Proč byl Amos nucen kárat životní styl mnohých v Izraeli?4. Když z inspirovaného zdroje přicházejí nepříznivé zprávy, co musím udělat?5. Na jaké varování před skutečností z Amos 4:11, 12 bych měl(a) dbát?