1. FALEŠNÁ HORLIVOST Ne 11. 1.

a. Jestliže naše skutky zrazují Boha, co je strašlivým následkem? Ozeáš 5:4–7; Izaiáš 1:11, 15. „Jestliže pravda Boží neproměnila naši povahu do podobnosti Kristovy, pak všechno naše vyznávané poznání o Něm a o pravdě je jen jako měď zvučící a zvonec znějící. [Citováno Izaiáš 1:10–20.]„Nechť všichni, kdož tvrdí, že ostříhají přikázání Božích, se dobře podívají na tuto záležitost a zjistí, zda neexistují důvody, proč nemají více vylití Ducha Svatého. Kolik jich pozdvihlo své duše k marnosti! Myslí si, že jsou vyvýšeni v přízni Boží, ale zanedbávají ty potřebné, jsou hluší k volání těch utlačovaných a mluví ostrá, řezavá slova k těm, kteří potřebují zcela jiné zacházení. Takto denně urážejí Boha tvrdostí svého srdce. . . . Nechť každý člen církve pečlivě zkoumá své srdce a vyšetřuje svůj způsob jednání, aby viděl, zda je to v souladu s duchem a dílem Ježíšovým, neboť jestliže ne, co může říci, když stojí před Soudcem vší země? . . .„Kristus ztotožnil svůj zájem se zájmem trpícího lidstva; a když bude zanedbáván v osobě Svých trpících, všechny naše schůzky, všechna naše ustanovená shromáždění, všechna mašinérie, která je uvedena do chodu k pokroku věci Boží, budou malého užitku. ‚Tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.‘ ‚Zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.‘“ — The Review and Herald, August 4, 1891.

---

2. NADĚJE UPROSTŘED KRIZE Po 12. 1.

a. Jaké vážné varování dal Bůh Efraimovi a Judovi – a jakou chybu udělali v krizi? Ozeáš 5:8–14. „Závěrečná léta nešťastného království Izraelského byla poznamenána takovým násilím a krveprolitím, jaké nebylo možné zažít ani v těch nejhorších dobách svárů a nepokojů pod vlivem domu Achabova. Po dvě a více století rozsévali vládcové deseti pokolení vítr; nyní sklízeli vichřici. . . . Ti, kteří měli stát před pozemskými národy jako opatrovníci Božské milosti, ‚Hospodinu se zpronevěřili,‘ i mezi sebou navzájem. (Ozeáš 5:7.) . . .„Někteří z vůdců v Izraeli silně pociťovali ztrátu své prestiže a přáli si, aby byla znovu získána. Ale místo aby se odvrátili od těchto praktik, které přinesly do království slabost, pokračovali v nepravosti, namlouvajíce si, že až se naskytne příležitost, dosáhnou politické moci, po které touží, tím, že se spojí s pohany.“ — Prophets and Kings, pp. 279, 280. b. V této krizové hodině, jaká slova naděje a prosby nařídil Bůh prorokovi, aby je hlásal? Ozeáš 5:15; 6:1, 2. Jak se to vztahuje na nás právě teď? „Přestupníkům bylo dáno mnoho příležitostí k pokání. V hodině jejich nejhlubšího odpadlictví a největší nouze bylo Božím poselstvím pro ně poselství o odpuštění a naději.“ — Prophets and Kings, p. 283.„Vyzývám naše bratry, aby se probudili. Duchovní schopnosti budou slábnout a odumírat, nebudou-li se používat k získávání duší pro Krista. Jaká může být omluva pro zanedbání velikého, velkolepého díla, za jehož vykonání Kristus položil svůj život?„Nemůžeme si dovolit v těch nemnohých dnech, které máme zde na zemi, trávit svůj čas v malichernostech a nicotnostech. Musíme pokořit své duše před Bohem, aby každé srdce mohlo nasávat pravdu a nechat ji působit v životě reformace, která přesvědčí svět, že toto je skutečně pravda Boží. Nechť je život skryt s Kristem v Bohu. Pouze tehdy, když hledáme Pána jako malé děti, když přestaneme hledat nedostatky u svých bratří a sester a u těch, kteří se snaží věrně nést odpovědnost za dílo, a snažíme se dát svá srdce do pořádku s Bohem, může nás On použít k slávě Svého jména.“ — Testimonies for the Church, vol. 9, pp. 105, 106.

---

3. VÁŽIT SI ZASLÍBENÍ Út 13. 1.

a. Jaké je Boží zvláštní zaslíbení Jeho církvi v posledních dnech a proč je ho potřeba? Ozeáš 6:3. „V čase konce, kdy se Boží dílo na zemi chýlí k závěru, mají být vážná úsilí, jež jsou vynakládaná posvěcenými věřícími pod vedením Ducha Svatého, doprovázena zvláštními projevy Božské přízně. Pod symbolem raného a pozdního deště, který v zemích Východu padá v čase setí a v čase žně, Hebrejští proroci předpověděli udělení duchovní milosti Boží církvi v mimořádné míře. Vylití Ducha ve dnech apoštolů bylo počátkem raného, či dřívějšího, deště, a slavný byl následek. Až do konce času má přítomnost Ducha zůstávat s pravou církví.„Avšak těsně před koncem pozemské žně je zaslíbeno zvláštní udělení duchovní milosti k přípravě církve na příchod Syna člověka. Toto vylití Ducha se přirovnává k padání pozdního deště; a právě za tuto přidanou moc mají Křesťané vysílat své prosby Pánu, žádajíce ‚od Hospodina deště v čas příhodný.‘ [Zachariáš 10:1.]“ — The Acts of the Apostles, pp. 54, 55. b. Co nám brání přijmout toto požehnání v plnosti? Ozeáš 6:4–6. „Mnozí si neuvědomují, jací musejí být, aby mohli žít před zraky Páně bez nejvyššího kněze ve svatyni během času soužení. Ti, kteří přijímají pečeť živého Boha a jsou chráněni v čase soužení, musejí plně odrážet obraz Ježíšův.„Viděla jsem, že mnozí zanedbávali tak potřebnou přípravu a vzhlíželi k času ‚rozvlažení‘ a ‚pozdního deště,‘ že je uzpůsobí, aby obstáli v den Hospodinův a žili před Jeho zraky. Ó, kolik jsem jich viděla v čase soužení bez ochrany! Zanedbali nutnou přípravu; proto nemohli přijmout rozvlažení, které všichni musejí mít, aby je uzpůsobilo žít před zraky svatého Boha. Ti, kteří odmítají být otesáváni skrze proroky a neočišťují svých duší poslušností celé pravdy, a kteří jsou ochotni věřit, že jejich stav je mnohem lepší, než ve skutečnosti je, přijdou k času padání ran a pak uvidí, že potřebovali být otesáni a ořezáni pro stavení. Avšak potom už k tomu nebude čas a nebude žádného Prostředníka, který by hájil jejich věc před Otcem. . . . [Citováno Zjevení 22:11.] Viděla jsem, že nikdo nemůže sdílet ‚rozvlažení,‘ pokud nezíská vítězství nad každým obklíčením, nad pýchou, sobectvím, láskou ke světu, a nad každým špatným slovem a skutkem.“ — Early Writings, p. 71.

---

4. ZKAŽENÁ BOHOSLUŽBA St 14. 1.

a. Jak je zobrazena nestálost údajného lidu Božího? Ozeáš 7:2, 7–11, 15. b. Jaké poměry v Ozeášově době se podobají duchovním nebezpečím v dnešní církvi? Ozeáš 8:1–3; Jeremiáš 23:1. „Jsou lidé, údajně zbožní, kteří zastiňují hříšníka svým vlastním přestoupením. Nedbají přikázání Božích, volí si lidské tradice, ruší zákon Boží a podporují odpadlictví. Výmluvy, které uvádějí, jsou chabé a slabé a přinesou zkázu jejich vlastním duším i duším druhých. . . .„Na ty, kteří převzali práci pastýřů stáda, přijdou nejtěžší soudy proto, že lidem předkládali bajky místo pravdy. Děti povstanou a budou proklínat své rodiče. Členové církve, kteří viděli světlo a byli usvědčeni, ale kteří svěřili spasení svých duší kazateli, poznají v den Boží, že žádná jiná duše nemůže zaplatit výkupné za jejich přestoupení. Povstane strašlivý křik: ‚Jsem ztracen, navěky ztracen.‘ Lidé budou mít pocit, že by mohli roztrhat na kusy kazatele, kteří kázali lži a odsuzovali pravdu. Čistá pravda pro tento čas vyžaduje reformaci v životě, ale oni se oddělují od lásky k pravdě, a lze o nich říci: ‚Z tebeť jest zhouba tvá, ó Izraeli.‘ Hospodin posílá lidu poselství: ‚Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili.‘“ — The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 4, p. 1157. c. Jak modlářství a falešné uctívání podkopalo Izrael – a jaký byl následek? Ozeáš 8:5, 6. „Deset pokolení Izraelských mělo nyní sklízet ovoce odpadlictví, které se bylo zformovalo postavením cizích oltářů v Bethel a v Dan.“ — Prophets and Kings, p. 285.

---

5. NEBEZPEČNÉ ČASY Čt 15. 1.

a. Jaké poučení přináší princip setí a žně? Ozeáš 8:7; Galatským 6:7, 8. „Nevěřící svět . . . pohrdl pravdami Božího slova a pošlapal je. Oddával se výstřednímu oblékání a trávil svůj život ve veselí a radosti. Zaséval větru; musí sklízet vichřici. V době tísně a zmatku národů budou mnozí, kteří se cele neodevzdali zhoubným vlivům světa a službě Satanovi, kteří se pokoří před Bohem a obrátí se k Němu celým svým srdcem a naleznou přijetí a odpuštění.„Ti mezi světiteli Soboty, kteří nebyli ochotni přinést žádnou oběť, ale podlehli vlivu světa, mají být zkoušeni a prověřováni. Nebezpečí posledních dnů jsou před námi, a před mladými je zkouška, kterou neočekávali. Mají být uvedeni do nejtísnivějších zmatků. Pravost jejich víry bude prověřována. Vyznávají, že očekávají příchod Syna člověka, a přitom někteří z nich jsou mizerným příkladem pro nevěřící. . . .„Den srdcervoucí úzkosti je před námi. Bylo mi ukázáno, že by měla být přinášena ostrá svědectví a že ti, kteří přijdou na pomoc Pánu, obdrží Jeho požehnání.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, pp. 268–270. b. Proč je čas, abychom věnovali větší pozornost Boží vůli? Ozeáš 8:12. „Mají být varování od Boha přecházena bez povšimnutí? Zůstanou možnosti služby nevyužity? Bude pohrdání světa, pýcha rozumu, přizpůsobování se lidským zvykům a tradicím, bránit vyznávajícím následovníkům Krista ve službě Jemu? Zavrhnou Boží slovo, jako Židovští vůdcové zavrhli Krista? Výsledek hříchu Izraele je před námi. Přijme dnešní církev varování?“ — Christ’s Object Lessons, p. 306.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pá 16. 1.

1. Proč je nezbytné žít podle veškerého světla, které máme v těchto posledních dnech? 2. Co nás může odvádět od poslání, stejně jako v dávných dobách? 3. Jaké drahocenné zaslíbení doby konce může změnit můj život – a proč? 4. Kdy a proč Bůh letí jako orlice proti domu Hospodinovu? 5. V jakých oblastech života musím zpřetrhat některé přetrvávající vazby se světem?