Back to top

Sabbath Bible Lessons

Nejvýznamnější pasáže z Malých proroků

 <<    >> 
SOBOTA 21. ÚNORA 2026 LEKCE 8
Boží plán obnovy „Lide můj, cožť jsem učinil? A čím jsem tě obtěžoval? Vydej svědectví proti mně. Ješto jsem tě vyvedl z země Egyptské, a z domu služebníků vykoupil jsem tě“ (Micheáš 6:3, 4, první část).
Doporučená četba:   The Great Controversy, pp. 253–264
„Žádný pozemský rodič nikdy neprosil bloudící dítě tak vážně jako Ten, který nás stvořil, prosí přestupníka.“ — Testimonies for the Church, vol. 8, p. 275.

1. KRIZE V JUDSTVU Ne 15. 2.
a. Co se dělo v Judstvu, když Achas nastoupil na trůn? 2 Královská 16:2–4. „Nástup Achasa na trůn přivedl Izaiáše a jeho druhy tváří v tvář podmínkám děsivějším, než jaké kdy v Judském království existovaly. Mnozí, kteří dříve odolávali svůdnému vlivu modlářských praktik, byli nyní přesvědčováni, aby se zúčastnili uctívání pohanských božstev. Knížata v Izraeli se ukázala jako nevěrná své důvěře; povstávali falešní proroci s poselstvími k svádění na scestí; dokonce i někteří kněží učili za úplatu. Přesto vůdcové v odpadlictví stále zachovávali formy uctívání Boha a tvrdili, že jsou počteni mezi lid Boží.“ — Prophets and Kings, p. 322. b. Jak Bůh na tyto ohavnosti reagoval? Jeremiáš 7:30–34. „Zvráceným pojetím Božských vlastností byly pohanské národy vedeny k tomu, aby věřily, že lidské oběti jsou nezbytné k zajištění přízně jejich božstev; a nejstrašnější ukrutnosti byly páchány pod různými formami modloslužby. Mezi těmito byla praktika nechávat své děti procházet ohněm před svými modlami. . . . V dobách velkého odpadlictví tyto ohavnosti mezi Izraelskými do určité míry převládaly.“ — Patriarchs and Prophets, p. 337.

2. VAROVÁNÍ PRO DNEŠEK Po 16. 2.
a. Koho dalšího kromě Izaiáše a Jeremiáše Bůh povolal, aby prorokoval Judovi – a proč? Micheáš 1:1–5; 2:1, 2, 7. b. Jak se měl Micheáš za vlády Ezechiáše, syna Achasova, postavit falešným prorokům – a proč je to potřeba i dnes? Micheáš 3:5–8; 2 Timoteovi 4:3, 4. „Když Bůh posílá lidem varování tak důležitá, že jsou představována jako zvěstovaná svatými anděly létícími uprostřed nebe, požaduje od každého člověka, který je obdařen rozumovými schopnostmi, aby věnoval pozornost tomuto poselství. Strašlivé soudy odsuzující uctívání šelmy a jejího obrazu (Zjevení 14:9–11) by měly vést všechny k pilnému studiu proroctví, aby se naučili, co je to znamení šelmy a jak se mají vyvarovat jeho přijetí. Masy lidí však odvracejí své uši od slyšení pravdy a obracejí se k bajkám. Apoštol Pavel prohlásil, dívaje se na poslední dny: ‚Přijde čas, že zdravého učení nebudou trpěti.‘ (2 Timoteovi 4:3.) Ten čas plně nadešel. Zástupy nechtějí biblickou pravdu, protože je v rozporu s touhami hříšného, svět milujícího srdce; a Satan dodává klamy, které oni milují.„Bůh však bude mít na zemi lid, který bude zachovávat Bibli, a pouze Bibli, jako standard všech nauk a základ všech reforem. Názory učených mužů, vědecké závěry, vyznání víry nebo rozhodnutí církevních koncilů, tak početné a nesouhlasné, jako jsou církve, které zastupují, hlas většiny – ani jedno ani všechno z toho by nemělo být považováno za důkaz pro nebo proti nějakému bodu náboženské víry. Než přijmeme jakoukoli nauku nebo předpis, měli bychom požadovat jasné ‚Takto praví Hospodin‘ na jeho podporu.“ — The Great Controversy, pp. 594, 595. c. Popište nebezpečí pokrytecké výlučnosti. Micheáš 3:9–12. „[Citováno Micheáš 3:9–11.] Tato slova věrně popisují zkažené a samospravedlivé obyvatele Jeruzaléma. Zatímco tvrdili, že přísně dodržují příkazy Božího zákona, přestupovali všechny jeho zásady. . . . Zatímco zabíjeli svého Spasitele, protože káral jejich hříchy, jejich samospravedlnost byla taková, že se považovali za Boží zvýhodněný lid a očekávali, že je Pán osvobodí od jejich nepřátel.“ — The Great Controversy, p. 27.

3. PROROKOVANÁ OBNOVA Út 17. 2.
a. Co zdrželo soud, který Micheáš předpověděl – a jak se v tom projevuje Boží milosrdenství? Jeremiáš 26:18, 19. b. Jaké zaslíbení dává Bůh těm, kdož zvítězí – a jak to ukazuje na obnovení Edenu? Micheáš 4:1, 2, 6–8. „Satan se díky svému úspěchu v odvrácení člověka od cesty poslušnosti stal ‚bohem světa tohoto.‘ (2 Korintským 4:4.) Panství, které kdysi patřilo Adamovi, přešlo do rukou uchvatitele. Syn Boží se však rozhodl, že přijde na tuto zemi, aby zaplatil trest za hřích, a tak nejen vykoupil člověka, ale také obnovil ztracené panství. Právě o této obnově prorokoval Micheáš, když řekl: ‚Ty věže bravná, bašto dcery Sionské, až k tobě přijde, přijde, pravím, panování první.‘ (Micheáš 4:8.)“ — Prophets and Kings, p. 682.„Nejhlubší zájem, který se projevuje mezi lidmi o rozhodnutí pozemských soudů, jen slabě představuje zájem projevený v nebeských síních, když se jména zapsaná v knize života objevují k přezkoumání před Soudcem celé země. Božský Přímluvce předkládá prosbu, aby všem, kteří zvítězili vírou v Jeho krev, byla odpuštěna jejich přestoupení, aby byli navráceni do svého rajského domova a korunováni jako jeho spoludědicové k ‚panování prvnímu.‘ (Micheáš 4:8.) Satan se ve svém úsilí podvádět a pokoušet naši rasu domníval, že zmaří Božský plán ve stvoření člověka; Kristus však nyní žádá, aby se tento plán uskutečnil, jako kdyby člověk nikdy nepadl. Žádá pro Svůj lid nejen odpuštění a ospravedlnění, plné a úplné, ale také podíl na Jeho slávě a místo na Jeho trůnu.“ — The Great Controversy, pp. 483, 484. c. Jak Micheáš a jiní prorokovali o tomto konečném vítězství? Micheáš 4:10–12. „Proroci, kterým byly tyto veliké výjevy zjeveny, toužili pochopit jejich význam. . . .„Pro nás, kteří stojíme na samém pokraji jejich naplnění, jaké hluboké chvíle, jakého živého zájmu, jsou tyto nárysy věcí budoucích – událostí, na které, od té doby, co naši první rodiče odvrátili své kroky od Edenu, Boží děti číhaly a čekaly, toužily a modlily se!“ — Education, p. 183.

4. VYLITÍ Z NEBE St 18. 2.
a. Jak se v hojném vylití Božího milosrdenství naplnilo proroctví Micheáše 5:1, 2 zjevující věčnou Božskou přirozenost Kristovu – přesto jak byla její krása přehlížena? Matouš 2:3–6. „Prostřednictvím patriarchů a proroků, jakož i prostřednictvím předobrazů a symbolů, mluvil Bůh ke světu o příchodu Vysvoboditele od hříchu. Dlouhá řada inspirovaných proroctví poukazovala na příchod ‚Žádoucího všechněm národům.‘ (Aggeus 2:8.) Dokonce i samotné místo Jeho narození a čas Jeho objevení se byly podrobně určeny. Syn Davidův se musí narodit v Davidově městě.“ — Prophets and Kings, p. 697.„V čase Kristova prvního příchodu mohli kněží a zákonníci Svatého Města, kterým byla svěřena proroctví Boží, rozeznat znamení doby a ohlásit příchod Zaslíbeného. Proroctví Micheášovo určilo místo Jeho narození; Daniel určil čas Jeho příchodu. (Micheáš 5:2; Daniel 9:25.) Bůh svěřil tato proroctví Židovským vůdcům; byli bez výmluvy, pokud nevěděli a neoznámili lidu, že příchod Mesiáše je blízko. Jejich neznalost byla výsledkem hříšné nedbalosti. Židé stavěli pomníky zabitým prorokům Božím, zatímco svou úctou k velkým mužům země vzdávali hold služebníkům Satanovým. Pohlceni svým ctižádostivým zápasem o místo a moc mezi lidmi, ztratili ze zřetele Božské pocty, které jim nabízel Král nebes.“ — The Great Controversy, p. 313. b. Co bylo zjeveno jako Boží plán pro ostatek Izraele? Micheáš 5:7. „Ten, kdo žije v pokoji s Bohem a se svými bližními, nemůže být učiněn mizerným. V jeho srdci nebude závist; nenaleznou tam místo zlé domněnky; nemůže existovat nenávist. Srdce, které je v souladu s Bohem, má podíl na nebeském pokoji a bude šířit jeho požehnaný vliv na všechny kolem. Duch pokoje spočine jako rosa na srdcích unavených a ztrápených světskými spory.„Kristovi následovníci jsou posláni do světa s poselstvím pokoje. Kdokoli bude tichým, nevědomým vlivem svatého života zjevovat lásku Kristovu; kdokoli slovem nebo skutkem svede druhého, aby se zřekl hříchu a odevzdal své srdce Bohu, je tvůrcem pokoje. . . .„Obklopuje je sladká vůně Kristova. Vůně života, krása povahy, zjevují světu skutečnost, že jsou syny Božími.“ — Thoughts From the Mount of Blessing, pp. 27, 28.

5. HOSPODINOVA SPRAVEDLNOST Čt 19. 2.
a. Jakou úžasnou výzvu učinil Micheáš za vlády Achasovy, zvoucí bloudící Izrael, aby se vrátil ke své věrnosti Bohu? Micheáš 6:2–5. „Bůh má rozepři se všemi, kdož páchají sebemenší nespravedlnost; neboť tím odmítají autoritu Boží a ohrožují svůj zájem o smíření, vykoupení, které Kristus vykonal pro všechny syny a dcery Adamovy. Vyplatí se jít cestou odpornou Bohu? Vyplatí se dát do vašich kadidelnic cizí oheň k obětování před Bohem, a říkat, že v tom není žádný rozdíl?“ — Testimonies to Ministers, p. 373. b. Na jakou toužebnou prosbu mnoha lidí chce Bůh odpovědět? Micheáš 6:6, 7; Jeremiáš 8:22; Jan 1:29. „Pro nás, nás samotné, je nemožné uniknout z propasti hříchu, do níž jsme klesli. Naše srdce jsou zlá a nemůžeme je změnit. . . .„Nestačí vnímat milující laskavost Boží, vidět shovívavost a otcovskou něhu Jeho povahy. Nestačí poznat moudrost a spravedlnost Jeho zákona, abychom viděli, že je založen na věčném principu lásky. Apoštol Pavel to všechno viděl, když zvolal: ‚Povoluji zákonu, že jest dobrý.‘ ‚Zákon zajisté jest svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré.‘ Ale v hořkosti své duševní úzkosti a zoufalství dodal: ‚Já jsem tělesný, prodaný hříchu.‘ (Římanům 7:16, 12, 14.) Toužil po čistotě, po spravedlnosti, čehož sám o sobě nebyl schopen dosáhnout, a zvolal: ‚Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?‘ (Římanům 7:24.) Takové je volání, které vychází z obtížených srdcí ve všech zemích a ve všech dobách. Pro všechny je jen jedna odpověď: ‚Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.‘ (Jan 1:29.)“ — Steps to Christ, pp. 18, 19.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 20. 2.
1. Jaké historie bychom si měli být vědomi, když plánujeme svou bohoslužbu? 2. Co má charakterizovat nauky Boží církve v posledních dnech? 3. Proč byl Micheáš schopen být naplněn nadějí do budoucna? 4. Vysvětlete rozdíl mezi Židy v Kristově době a konečným ostatkem. 5. Co umožňuje Bohu, aby zasáhl srdce Svých bloudících dětí?
 <<    >>