1. KRISTOVI UČEDNÍCI Neděle 29. září

a. Kdo byli tři muži jménem „Jakub“, kteří byli spojeni s Kristem – a kterého z nich si obvykle všímáme? Matouš 10:2, 3; 13:55. b. Uveďte některé zvláštní okamžiky s Ježíšem, které zažil Jakub, bratr Jana. Lukáš 8:51–55; Matouš 17:1, 2; Marek 14:32–34. „Jan, syn Zebedeův, byl jedním z prvních dvou učedníků, kteří byli následovali Ježíše. On a jeho bratr Jakub patřili k první skupině, která byla opustila všechno, aby Jemu sloužila. S radostí opustili domov a přátele, aby mohli být s Ním; chodili a rozmlouvali s Ním; byli s Ním v soukromí domova i na veřejných shromážděních. On tišil jejich strach, vysvobozoval je z nebezpečí, zmírňoval jejich utrpení, utěšoval jejich zármutek a trpělivě a něžně je učil, až se zdálo, že jsou jejich srdce spojena s Jeho, a ve vroucnosti své lásky toužili být Jemu nejblíže v Jeho království.“ — The Desire of Ages, p. 548.„U vchodu do zahrady Ježíš opustil všechny učedníky, až na tři, které vyzval, aby se modlili za sebe i za Něho. S Petrem, Jakubem a Janem vstoupil do jejích odlehlých zákoutí. Tito tři učedníci byli Kristovými nejbližšími společníky. . . . Nyní ve svém velkém zápase Kristus toužil po jejich přítomnosti blízko Sebe. Často s Ním trávili noc v tomto ústraní.“ — The Desire of Ages, p. 686.

---

2. PITÍ KALICHA Pondělí 30. září

a. Popište původní cíl Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana. Marek 10:35–38. „Při každé možné příležitosti Jan zaujímal své místo vedle Spasitele a Jakub toužil být poctěn co nejtěsnějším spojením s Ním.„Jejich matka byla následovnicí Kristovou a sloužila Jemu svobodně ze svého majetku. S mateřskou láskou a ctižádostí pro své syny toužila po tom, aby měli nejváženější místa v novém království. Proto je povzbuzovala, aby o to požádali.„Matka a její synové společně přišli k Ježíšovi a prosili ho, aby vyhověl žádosti, na kterou upínali svá srdce.„‚Co chcete, abych vám učinil?‘ zeptal se.„Matka odpověděla: ‚Rci, ať tito dva synové moji sedají, jeden po pravici Tvé a druhý po levici, v království Tvém.‘„Ježíš má s nimi laskavé strpení a nekárá jejich sobectví, když usilují o upřednostnění před svými bratry. Čte v jejich srdcích, zná hloubku jejich připoutanosti k Němu. Jejich láska není pouhou lidskou náklonností; ač poskvrněna pozemskostí svého lidského řečiště, ona vyvěrá z pramene Jeho vlastní vykupující lásky. On nebude kárat, ale prohlubovat a očišťovat. Řekl: ‚Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti?‘ Oni si připomínají Jeho tajemná slova, poukazující na zkoušky a utrpení, a přesto s důvěrou odpovídají: ‚Můžeme.‘ Pokládali by za nejvyšší čest dokázat svou věrnost tím, že by se podíleli na všem, co se má stát jejich Pánu.„‚Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete,‘ řekl; před Ním kříž místo trůnu, dva zločinci Jeho společníci po Jeho pravici a Jeho levici.“ — The Desire of Ages, pp. 548, 549. b. Přesně jak byl Kristus předpověděl, co se stalo s Jakubem a jeho bratrem Janem po nanebevstoupení Páně? Skutky 12:1, 2; Zjevení 1:9. „Jakub a Jan se měli se svým Mistrem podílet na utrpení; ten první z bratří měl zahynout mečem; druhý, nejdéle ze všech, měl snášet dřinu a potupu a pronásledování.“ — The Desire of Ages, p. 549.

---

3. KDO EPIŠTOLU NAPSAL? Úterý 1. října

a. Jak Inspirace popisuje Jakuba, syna Alfeova – jednoho z dvanácti (ale ne bratra Jana Zebedeova)? Marek 15:40. „Byl tu Léví Matouš celník, povolaný ze života obchodní činnosti a podřízenosti Římu; horlivec Šimon, nesmiřitelný nepřítel císařské moci; impulzivní, soběstačný, dobrosrdečný Petr se svým bratrem Ondřejem; Judejec Jidáš, uhlazený, schopný a podlý; Filip a Tomáš, věrní a upřímní, ale pomalí srdcem k víře; Jakub menší a Juda, méně význační mezi bratřími, ale muži silní, pozitivní jak ve svých chybách, tak ve svých ctnostech; Natanael, dítě v upřímnosti a důvěře; a ctižádostiví synové Zebedeovi s milujícím srdcem.“ — Education, pp. 85, 86. b. Proč je pravděpodobné, že autorem epištoly Jakubovy (označovaným jako apoštol, protože znal Pána osobně) byl Kristův nevlastní bratr – a jak z jeho popisu sebe sama vyplývá, že jeho povaha byla proměněna vlivem Páně? Jakub 1:1 (první polovina). „Kristus byl Svými bratry nepochopen; neboť nebyl jako oni. Pracoval na tom, aby zmírnil každý případ utrpení, který viděl, a vždy byl úspěšný. Měl málo peněz na rozdávání, ale často dával Svůj skromný pokrm těm, o kterých si myslel, že jsou potřebnější než On sám. Jeho bratři cítili, že Jeho vliv zachází příliš daleko, aby působil proti jejich vlivu; neboť když mluvili tvrdě k ubohým, poníženým duším, s nimiž přišli do styku, Kristus vyhledal právě tyto jedince a mluvil k nim slova povzbuzení. Pokud by v rodinném kruhu nemohl udělat víc, dal by co nejtišeji a nejtajněji nešťastným bytostem, kterým se snažil pomoci, pohár studené vody a pak by jim vložil do rukou Své vlastní jídlo.“ — This Day With God, p. 59. c. Jak Pavel projevil svou úctu k Jakubovi, Ježíšovu bratrovi? Galatským 1:17–19; Skutky 21:18.

---

4. OBJASNĚNÍ NĚKTERÝCH OTÁZEK Středa 2. října

a. Co zjevuje, že Jakub, bratr Kristův, byl vlivným mužem na důležitém koncilu v rané církvi? Skutky 15:5, 6, 13, 19, 20. „Zdá se, že v tomto případě byl Jakub zvolen jako ten, kdo oznámí rozhodnutí, k němuž dospěla rada. Jeho rozsudkem bylo, že obřadní zákon, a zvláště obřad obřízky, by neměl být Pohanům vnucován, ba ani jim doporučován. Jakub se snažil vštípit myslím svých bratří skutečnost, že obrácením se k Bohu učinili Pohané velkou změnu ve svých životech a že by se mělo dbát velké opatrnosti, aby nebyli obtěžováni matoucími a pochybnými otázkami menšího významu, aby nebyli znechuceni v následování Krista.“ — The Acts of the Apostles, p. 195. b. Jaké obecně přijímané – ale bludné – tvrzení je vyvráceno prominentní rolí Jakuba na tomto důležitém koncilu? Matouš 16:18. „Jakub předsedal radě a jeho konečné rozhodnutí znělo: ‚Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z Pohanů obracejí k Bohu.‘„Tím byla diskuse ukončena. V tomto případě máme vyvrácení doktríny zastávané Římskokatolickou Církví, že Petr byl hlavou církve. Ti, kteří se jako papežové prohlašují za jeho nástupce, nemají pro své nároky žádný Biblický základ. Nic v Petrově životě nepotvrzuje tvrzení, že byl povýšen nad své bratry jako zástupce Nejvyššího. Kdyby ti, kdož se prohlašují za Petrovy nástupce, následovali jeho příkladu, byli by vždy spokojeni s tím, že zůstanou na stejné úrovni se svými bratřími.“ — The Acts of the Apostles, pp. 194, 195.„Spasitel nesvěřil dílo evangelia individuálně Petrovi. Později, když opakoval slova, která byla řečena Petrovi, aplikoval je přímo na církev. A totéž bylo v podstatě řečeno také dvanácti apoštolům jako zástupcům těla věřících. Kdyby byl Ježíš svěřil nějakou zvláštní autoritu jednomu z učedníků nad ostatní, nenašli bychom je, jak se tak často hádají o to, kdo by měl být největší. Podřídili by se přání svého Mistra a ctili by toho, koho si On byl vyvolil.“ — The Desire of Ages, p. 414.

---

5. BOŽÍ IZRAEL Čtvrtek 3. října

a. Komu je tato epištola napsána – a jak se týká všech, kteří přijímají Ježíše jako Pána? Jakub 1:1 (druhá polovina); Galatským 3:27–29. „Mezi Boží Izrael se měli počítat mnozí, kteří nebyli potomci Abrahamovi podle těla.“ — Prophets and Kings, p. 367.„Kristův život ustanovil náboženství, v němž neexistuje žádná výlučná skupina, náboženství, jímž jsou Židé i Pohané, svobodní i otroci, spojeni ve společném bratrství, rovni před Bohem.“ — Testimonies for the Church, vol. 9, p. 191.„Křesťanství vytváří silné pouto jednoty mezi pánem a otrokem, králem a poddaným, služebníkem evangelia a poníženým hříšníkem, který nalezl v Kristu očištění od hříchu.“ — The Acts of the Apostles, p. 460. b. Jak je v proroctví pojmenován konečný duchovní Izrael – a jak je popsána jeho zkušenost těsně před Kristovým návratem? Zjevení 7:4. „Brzo jsme slyšeli hlas Boží jako vod mnohých, který nám sděloval den a hodinu Ježíšova příchodu. Žijící svatí, v počtu 144 000, znali a rozuměli hlasu, zatímco bezbožní mysleli, že to byl hrom a zemětřesení. . . .„Všech 144 000 bylo zapečetěno a dokonale sjednoceno. Na jejich čelech bylo napsáno: Bůh, Nový Jeruzalém, a slavná hvězda obsahující Ježíšovo nové jméno. Kvůli našemu šťastnému, svatému stavu se bezbožní rozzuřili a chtěli násilně přichvátat, aby na nás vztáhli ruce a uvrhli nás do vězení, když jsme však vztahovali ruku ve jménu Páně, padali bezmocně k zemi. Tehdy se stalo, že škola Satanova poznala, že Bůh miloval nás, kteří jsme umývali nohy jeden druhému a pozdravovali bratry svatým políbením, i klaněli se u našich nohou.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, p. 59.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 4. října

1. Jak Jakub, syn Zebedeův, rostl v tom, aby se více podobal Kristu? 2. Jak Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, rostl v tom, aby se více podobal Kristu? 3. Které důkazy v Písmu ukazují, že Petr nebyl hlavním apoštolem? 4. Jak Pavel vysvětluje jednotu a stejnou hodnotu všech Křesťanů? 5. Co znázorňuje konečné vítězství Božího duchovního Izraele?