1. JE ČAS NA PŘEZKOUMÁNÍ! Neděle 15. prosince

a. Co se brzy stane s předměty, které jsou od starodávna tak vysoce ceněné a často žádané – a co by nám to mělo připomínat? Izaiáš 31:6, 7. „Je to sobecká láska k nesprávně použitým penězům, která je kořenem všeho zla. Bohatství se ukáže jako požehnání, pokud je považujeme za Hospodinovo, které je přijímáno s vděčností a s vděčností vráceno Dárci.„Jakou cenu má však nevýslovné bohatství, je-li nahromaděno v drahých sídlech nebo v bankovních akciích? Jakou to má váhu ve srovnání se spasením jedné duše, za kterou zemřel Syn nekonečného Boha?“ — Testimonies for the Church, vol. 6, p. 453.„Ti, kdož se rozhodnou vymlouvat se a setrvávat v hříchu a v přizpůsobování se světu, budou ponecháni svým modlám. . . . Až Kristus přijde ve Své slávě a ve slávě Svého Otce, se všemi nebeskými anděly obklopujícími Jej, doprovázejícími Jej na Jeho cestě s vítězoslavnými hlasy, zatímco k uším dolehnou tóny nejkouzelnější hudby, pak se všichni budou zajímat; nebude tam ani jeden lhostejný divák. Spekulace pak duši neuchvátí. Lakomcovy hromady zlata, které byly pastvou pro jeho oči, už nejsou přitažlivé. Od paláců, které vystavěli pyšní lidé země a které byly jejich modlami, se odvracejí s ošklivostí a s odporem.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, p. 41.

---

2. DŘÍVE NEŽ BUDE PŘÍLIŠ POZDĚ . . . Pondělí 16. prosince

a. Jak Písmo popisuje ty, kteří otálením ztrácejí šanci uctívat Boha svým majetkem? Ozeáš 4:17; Matouš 25:11, 12. b. Popište konečný výsledek všech – včetně těch, kteří vyznávají přítomnou pravdu – kteří sobecky lpí na svých hmotných statcích. Jakub 5:3. „[Citováno Jakub 5:1–3.] Viděla jsem, že tato strašlivá slova se vztahují zvláště na bohaté, kteří vyznávají, že věří přítomné pravdě. Pán je povolává, aby své finanční prostředky používali k pokroku Jeho věci. Naskytnou se jim příležitosti, ale oni zavírají své oči před potřebami věci a pevně lpí na svém pozemském pokladu. Jejich láska ke světu je větší než jejich láska k pravdě, jejich láska ke svým bližním nebo jejich láska k Bohu. On je žádá o jejich majetek, ale oni sobecky, chamtivě, si ponechávají to, co mají. Tu a tam trochu dají, aby ulevili svému svědomí, ale nepřekonali svou lásku k tomuto světu. Neobětují pro Boha. Pán vzbudil jiné, kteří si cení věčného života a kteří mohou pocítit a uvědomit si něco o hodnotě duše, a ti svobodně věnují své finanční prostředky k pokroku věci Boží. Dílo se uzavírá; a brzy finanční prostředky těch, kteří si podrželi svá bohatství, své velké farmy, svůj dobytek atd., nebudou žádány. Viděla jsem, jak se Pán obrátil k takovým v hněvu, v zlobě, a opakoval tato slova: ‚Jděte nyní, vy boháči.‘ Volal, ale vy jste ho neslyšeli. Láska k tomuto světu přehlušila Jeho hlas. Nyní pro vás nemá žádné využití a nechává vás odejít, vybízeje vás: ‚Jděte nyní, vy boháči!‘„Ó, viděla jsem, že je to hrozná věc, být takto Pánem opuštěn – hrozná věc držet si zde pomíjivý majetek, když On řekl, že když budeme prodávat a dávat almužny, můžeme si ukládat poklad v nebi. Bylo mi ukázáno, že jak se dílo chýlí ke konci a pravda se šíří v mocné síle, tito bohatí lidé budou přinášet své finanční prostředky a klást je k nohám služebníků Božích, prosíce je, aby je přijali. Odpovědí služebníků Božích bude: ‚Jděte nyní, vy boháči. Vaše finanční prostředky nejsou potřebné. Zadržovali jste je, když jste s nimi mohli činiti dobro v postupování věci Boží. Potřební trpěli; nebyli požehnáni vašimi finančními prostředky. Bůh nyní nepřijme vaše bohatství. Jděte nyní, vy boháči.‘“ — Testimonies for the Church, vol. 1, pp. 174, 175.

---

3. UČENÍ SE ZLATÉMU PRAVIDLU Úterý 17. prosince

a. Jak se zámožní lidé často chovají k těm, které zaměstnávají – nebo kteří od nich nakupují – a co musíme mít vždy na paměti? Jakub 5:4–6; Matouš 7:12. „Bůh není ve všech bohatstvích, která jsou získávána. Satan má často mnohem více co do činění s nabýváním majetku než Bůh. Hodně z toho se získává utlačováním námezdního dělníka v jeho mzdě. Přirozeně chamtivý boháč získává své bohatství tím, že odírá námezdníka a využívá jedinců, kde může, čímž přidává k pokladu, který bude žrát jeho tělo jako oheň.„Někteří se neubírají přísně poctivým, čestným směrem. Takoví musejí jít velmi odlišnou cestou a pracovat rychle, aby vykupovali čas. Mnozí světitelé Soboty jsou zde na vině. Využívají dokonce i své chudé bratry, a ti, kteří mají nadbytek, požadují více, než je skutečná cena věcí, více, než by zaplatili za stejné věci, zatímco titíž bratři jsou v rozpacích a v tísni pro nedostatek finančních prostředků. Bůh ví o všech těchto věcech. Každý sobecký čin, každé chamtivé vydírání, přinese svou odměnu.„Viděla jsem, že je kruté a nespravedlivé nebrat ohled na situaci bratra. Je-li v tísni nebo chudý, a přesto dělá to nejlepší, co může, měl by se na něj brát ohled a ani by se neměla vymáhat plná cena věcí, které si může koupit od bohatých; ale oni by měli mít střeva soucitu s ním. Bůh takové laskavé skutky schválí a ten, kdo je činí, nepřijde o svou odměnu. Ale strašlivý účet stojí proti mnohým světitelům Soboty pro lakotné, chamtivé skutky.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, pp. 175, 176. b. Jak se v dřívějších dobách věřící svobodně dělili? 2 Korintským 8:1, 2. „Bylo mi ukázáno zpět do doby, kdy bylo jen málo těch, kteří naslouchali pravdě a přijali ji. Neměli mnoho statků tohoto světa. Potřeby díla byly rozděleny mezi velmi málo lidí. Tehdy bylo nutné, aby někteří prodali své domy a pozemky a získali levnější, které jim sloužily jako přístřeší nebo domov, zatímco své finanční prostředky svobodně a štědře věnovali Pánu k publikování pravdy a k jiné pomoci v pokroku věci Boží. Když jsem patřila na tyto sebeobětavé lidi, viděla jsem, že snášeli strádání pro užitek díla. Viděla jsem anděla, který stál vedle nich, ukazoval jim vzhůru a říkal: ‚Máte měšce v nebi! Máte v nebi měšce, které nechátrají! Vytrvejte až do konce, a vaše odměna bude veliká.‘“ — Testimonies for the Church, vol. 1, p. 176.

---

4. CTNOST NEZBYTNÁ PRO DNEŠEK Středa 18. prosince

a. Proč je při rozvíjení naší povahy tak důležitá trpělivost? Jakub 5:7. „‚Oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť.‘ (Jakub 5:7.) Stejně tak Křesťan má trpělivě čekat na plody slova Božího ve svém životě. Často když se modlíme o milosti Ducha, Bůh pracuje na tom, aby odpověděl na naše modlitby tím, že nás staví do okolností, abychom tyto plody rozvíjeli; ale my nerozumíme Jeho záměru a divíme se a jsme zděšeni. Nikdo však nemůže tyto milosti rozvíjet jinak než procesem růstu a nesením ovoce. Naším úkolem je přijmout Boží slovo a pevně se ho držet, poddávaje se plně jeho kontrole, a jeho záměr v nás bude naplněn.„‚Miluje-li Mne kdo,‘ řekl Kristus, ‚slova Mého ostříhati bude, a Otec Můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.‘ (Jan 14:23.) Kouzlo silnější, dokonalé mysli bude při nás; neboť budeme mít živé spojení se zdrojem veškeré trvalé síly. V našem Božském životě budeme uvedeni do zajetí Ježíši Kristu. Už nebudeme žít běžným životem sobectví, ale bude v nás žít Kristus. Jeho povaha bude reprodukována v naší přirozenosti. Takto budeme přinášet ovoce Ducha Svatého – ‚jedno [užitek] třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.‘“ — Christ’s Object Lessons, p. 61. b. Když jsme v pokušení být frustrovaní nebo zděšení z eskalace zla na této planetě, proč je trpělivá důvěra tak užitečná? Jakub 5:8; Lukáš 21:19. „Svět se stal smělým v přestupování Božího zákona. Kvůli Jeho dlouhé shovívavosti lidé pošlapávají Jeho autoritu. Navzájem se posilují v útlaku a krutosti vůči Jeho dědictví a říkají: ‚Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?‘ (Žalm 73:11.) Existuje však hranice, za kterou nemohou překročit. Blíží se čas, kdy dosáhnou předepsaného limitu. Již nyní téměř překročili meze trpělivosti Boží, meze Jeho milosti, meze Jeho milosrdenství. Pán zasáhne, aby ospravedlnil Svou vlastní čest, aby osvobodil Svůj lid, a aby potlačil návaly nespravedlnosti.“ — Christ’s Object Lessons, pp. 177, 178.

---

5. PŘÍKLADY K NAŠEMU POSÍLENÍ Čtvrtek 19. prosince

a. Na co se v církevní výkonnosti příliš často zaměřujeme – a na co bychom měli místo toho myslet? Leviticus 19:18; Jakub 5:9, 10. „Abel, úplně první Křesťan z Adamových dětí, zemřel jako mučedník. Enoch chodil s Bohem a svět ho neznal. Noé byl zesměšňován jako fanatik a panikář. ‚Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.‘ ‚Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.‘ (Židům 11:36, 35.)„Ve všech dobách byli Boží vyvolení poslové hanobeni a pronásledováni, přesto skrze jejich utrpení se poznání Boha široce rozšiřovalo. Každý učedník Kristův má vstoupit do řad a pokračovat ve stejném díle s vědomím, že jeho nepřátelé nemohou dělat nic proti pravdě, ale pro pravdu. Bůh má v úmyslu, aby pravda byla uvedena do popředí a stala se předmětem zkoumání a diskuse, a to i skrze opovržení na ni kladenému. Mysli lidí musejí být rozrušeny; každý spor, každé pohanění, každá snaha o omezení svobody svědomí, je Božím prostředkem k probuzení myslí, které by jinak mohly dřímat.„Jak často byl tento výsledek viděn v historii Božích poslů! Když byl ušlechtilý a výmluvný Štěpán ukamenován k smrti z popudu Sanhedrinské rady, nebyla tu žádná ztráta pro věc evangelia. Světlo nebeské, které velebilo jeho tvář, Božský soucit vydechovaný v jeho umírající modlitbě, byly jako ostrý šíp přesvědčení pro fanatického člena Sanhedrinu, který stál poblíž, a Saul, ten pronásledující Farizeus, se stal vyvolenou nádobou, aby nesl jméno Kristovo před pohany a krále a děti Izraelské.“ — Thoughts From the Mount of Blessing, pp. 33, 34.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 20. prosince

1. Co si musím uvědomit o hodnotě svých peněz? 2. Co je míněno Kristovou výzvou ve verši Jakub 5:1? 3. Jakou slabostí bych se mohl(a) provinit ve spojení s finančními interakcemi? 4. Jak má nakonec trpělivost zářit jako ctnost mezi Božím lidem? 5. Jak si pronásledovaní mučedníci v průběhu dějin udrželi svou pozornost?