1. VYSTŘÍHÁNÍ SE FALEŠNÉHO ROZPOZNÁVÁNÍ Neděle 8. prosince

a. Jaký nesmírně škodlivý zvyk je třeba odstranit ode všech, kteří vyznávají, že milují své bratry, a proč? Jakub 4:11, 12. „Nemělo by se považovat za lehkou věc mluvit zle o druhých nebo ze sebe dělat soudce jejich pohnutek nebo činů.“ — Patriarchs and Prophets, p. 385.„Pravá mravní hodnota se nesnaží vytvořit si místo pro sebe myšlením a mluvením zle, podceňováním druhých. Veškerá závist, veškerá žárlivost, veškeré zlé řeči, s veškerou nevírou, se musejí odstranit od Božích dětí.“ — Our High Calling, p. 234.„V každé církvi by se mělo vynakládat vážné úsilí, aby se odstranily zlé řeči a kritický duch, jako jedny z hříchů, které plodí největší zla v církvi. Přísnost a hledání chyb se musejí kárat jako činnost Satanova. Vzájemná láska a důvěra se musí v členech církve povzbuzovat a posilovat. Nechť si všichni, v bázni Boží a s láskou ke svým bratřím, zacpávají své uši před pomluvou a kritikou. Veďte klevetníka k učení Božího slova. Vybízejte ho, aby poslouchal Písmo a předkládal své stížnosti přímo těm, o nichž si myslí, že se mýlí. Tato společná akce by přinesla záplavu světla do církve a zavřela dveře záplavě zla. Takto by byl Bůh oslaven a mnoho duší by bylo zachráněno.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, pp. 609, 610.

---

2. BRÁT SVĚTLO VÁŽNĚ Pondělí 9. prosince

a. Co musíme mít vždy na paměti, když si děláme plány? Žalm 16:8; Jakub 4:10, 13–16. „Ráno se zasvěť Bohu; toto učiň svou úplně první prací. Nechť je tvou modlitbou: ‚Přijmi mě, ó, Pane, jako zcela Svého. Kladu všechny své plány k Tvým nohám. Použij mě dnes ve Své službě. Zůstaň se mnou a nechť se celé mé dílo dokoná v Tobě.‘ Toto je každodenní záležitostí. Každé ráno se zasvěť Bohu pro daný den. Odevzdej všechny své plány Jemu, aby se uskutečnily nebo se od nich upustilo, jak Jeho prozřetelnost ukáže. Takto můžeš den co den odevzdávat svůj život do rukou Božích, a takto se tvůj život bude stále více utvářet podle života Kristova.“ — Steps to Christ, p. 70. b. Vysvětlete vážnou zodpovědnost, kterou má každý z nás za nebeské světlo, které je nám poskytováno ve všech oblastech života. Jakub 4:17; Matouš 12:31, 32. „Není to Bůh, kdo zaslepuje oči lidí nebo zatvrzuje jejich srdce. On jim posílá světlo k napravení jejich chyb a k jejich vedení po bezpečných stezkách; právě odmítáním tohoto světla se oči zaslepují a srdce zatvrzuje. Tento proces je často postupný a téměř nepostřehnutelný. Světlo přichází do duše skrze Boží slovo, skrze Jeho služebníky, nebo přímou činností Jeho Ducha; když se však jeden paprsek světla přehlíží, dochází k částečnému otupení duchovního vnímání a druhé zjevení světla je méně čistě zřetelné. Takto se tma zvětšuje, až je v duši noc.“ — The Desire of Ages, p. 322.„Je nebezpečné vyslovit slovo pochybnosti, nebezpečné zpochybňovat a kritizovat Božské světlo. Zvyk nedbalé a neuctivé kritiky působí zpětně na povahu v podporování neúcty a nevíry. Mnozí lidé, oddávajíce se tomuto zvyku, pokračují v neuvědomování si nebezpečí, až jsou připraveni kritizovat a zavrhovat dílo Ducha Svatého.“ — The Desire of Ages, p. 323.„Když se s lidmi mluví o předmětu zdraví, často říkají: ‚Víme mnohem více, než činíme.‘ Neuvědomují si, že jsou zodpovědní za každý paprsek světla, pokud jde o jejich tělesnou pohodu, a že každý jejich zvyk je otevřen vyšetřování Božímu.“ — Testimonies for the Church, vol. 6, p. 372.

---

3. PŘECEŇOVANÉ BOHATSTVÍ Úterý 10. prosince

a. Jaká varování jsou dána ohledně pokušení, která obklopují ty, kdož jsou požehnáni větším množstvím hmotných statků než ostatní? Jakub 5:1. „Kazatelé by neměli používat lichocení ani dělat rozdíly mezi lidmi. Vždy existovalo a stále existuje velké nebezpečí zde chybovat, činit malý rozdíl u bohatých nebo jim lichotit zvláštní pozorností, ne-li slovy. Je tu nebezpečí, že ‚pochlebujíce osobám‘ kvůli zisku, budou tímto ohroženy jejich věčné zájmy. Kazatel může být zvláštním oblíbencem nějakého bohatého člověka a ten může k němu být velmi štědrý; to kazatele těší a na oplátku nešetří chválou na dobročinnost svého dárce. Jeho jméno může být vyvýšeno tím, že se objeví v tisku, a přitom tento štědrý dárce nemusí být vůbec hoden uznání, které se mu dostává. Jeho štědrost nepramenila z hluboké, živé zásady činit dobro svými finančními prostředky, podporovat věc Boží proto, že si ho vážil, ale z nějaké sobecké pohnutky, z touhy být považován za štědrého. Mohl dávat z popudu a jeho štědrost nemá žádnou hloubku zásad. Možná, že na něj zapůsobilo naslouchání vzrušující pravdě, která na čas uvolnila tkanice jeho měšce s penězi; jeho štědrost však koneckonců nemá žádný hlubší motiv. Dává skrze křeče; svůj měšec otevírá křečovitě a zavírá stejně tak jistě křečovitě. Nezaslouží si žádnou pochvalu, neboť je v každém smyslu toho slova lakomec, a pokud se úplně neobrátí, s měšcem a vším, uslyší zdrcující odsouzení: ‚Nuže nyní, boháči, plačte, kvílíce nad bídami svými, kteréž přijdou. Zboží vaše shnilo, a roucho vaše zmolovatělo.‘ Takoví nakonec budou vzbuzeni ze strašlivého sebeklamu. Ti, kdož vychvalovali jejich křečovitou štědrost, pomáhali Satanovi je oklamat a přimět je, aby si mysleli, že jsou velmi štědří, velmi obětaví, zatímco neznali základní zásady štědrosti ani sebeobětování.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, pp. 475, 476. b. Jak máme zlepšit naše priority ohledně peněz? Přísloví 11:4. „Vykonáváním se dobročinnost neustále zvětšuje a posiluje, až se stává zásadou a vládne v duši. Pro duchovno je vysoce nebezpečné dovolit sobectví a žádostivosti sebemenší prostor v srdci.“ — Testimonies for the Church, vol. 3, pp. 548, 549.

---

4. OPUŠTĚNÍ MODLY Středa 11. prosince

a. Co je často důvodem, proč lidé získávají bohatství? Jakub 5:2 (první část). „V této generaci je touha po zisku pohlcující vášní. Bohatství se často získává podvodem. Jsou zde zástupy lidí, kteří bojují s chudobou, jsou nuceni tvrdě pracovat za malou mzdu a nejsou schopni zajistit si ani ty nejskrovnější životní potřeby. Dřina a strádání, bez naděje na lepší věci, činí jejich břemeno těžkým. Ustaraní a utlačovaní, nevědí, kam se obrátit o pomoc. A to vše proto, aby bohatí mohli podporovat svou výstřednost nebo se oddávat své touze hromadit!„Láska k penězům a láska k okázalosti udělaly z tohoto světa doupě zlodějů a lupičů. Písmo znázorňuje chamtivost a útlak, které budou převládat těsně před Kristovým druhým příchodem.“ — Prophets and Kings, pp. 650, 651. b. Co motivuje většinu dnešního světa – a čím je třeba oslovit ty, kteří jsou tím poháněni? 1 Timoteovi 6:9, 10; Deuteronomium 8:18, 19. „Bible neodsuzuje nikoho za to, že je bohatý, pokud své bohatství nabyl poctivě. Ne peníze, ale milování peněz je kořenem všeho zlého. Je to Bůh, kdo dává lidem moc k získání bohatství; a v rukou toho, kdo jedná jako Boží správce, používaje své finanční prostředky nesobecky, je bohatství požehnáním, jak pro jeho vlastníka, tak pro svět. Avšak mnozí, pohlceni svým zájmem o světské poklady, se stávají necitlivými vůči nárokům Božím a potřebám svých bližních. Své bohatství považují za prostředek k oslavování sebe. Přidávají dům k domu a pozemek k pozemku; naplňují své domovy přepychem, zatímco všude kolem nich jsou lidské bytosti v bídě a zločinu, v nemoci a smrti. Ti, kdož takto zasvěcují své životy tomu, aby sloužili sami sobě, nevyvíjejí v sobě vlastnosti Boží, ale vlastnosti toho bezbožníka.„Tito lidé potřebují evangelium. Potřebují, aby se jejich zrak odvrátil od marnosti hmotných věcí, aby spatřili drahocennost trvalého bohatství. . . .„Někteří jsou speciálně uzpůsobeni pro práci pro vyšší třídy. Tito by měli usilovat o moudrost od Boha, aby věděli, jak se k těmto lidem dostat, aby se s nimi neseznámili jen zběžně, ale aby je osobním úsilím a živou vírou probudili k potřebám duše a přivedli je k poznání pravdy, jak jest ona v Ježíšovi.“ — The Ministry of Healing, pp. 212, 213.

---

5. POHLED ZA HRANICE MATERIALISMU Čtvrtek 12. prosince

a. Popište výsledek nepoctivě nabytého zisku. Jakub 5:2 (poslední část). „Získávání bohatství nespravedlivým jednáním, šizením v obchodování, utlačováním vdov a sirotků nebo hromaděním bohatství a zanedbáváním potřeb chudých, nakonec přinese spravedlivou odplatu popsanou inspirovaným apoštolem.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, p. 682. b. Jaké je Boží zvláštní poselství ohledně bohatství? 1 Timoteovi 6:17–19. „Nejpokornější a nejchudší z pravých učedníků Kristových, kteří jsou bohatí v dobrých skutcích, jsou v očích Božích požehnanější a vzácnější než lidé, kteří se chlubí svým velkým bohatstvím. V nebeských síních jsou váženější než nejvznešenější králové a šlechtici, kteří nejsou bohatí v Bohu. . . .„Ti, kdož hromadí finanční prostředky nebo investují převážně do pozemků, zatímco připravují své rodiny o pohodlí života, jednají jako šílenci. Nedovolují svým rodinám, aby se těšily z věcí, jimiž je Bůh bohatě obdaroval. Navzdory tomu, že mají velký majetek, jejich rodiny jsou často nuceny pracovat nad své síly, aby ušetřily ještě více finančních prostředků k hromadění. Namáhají mozek, kosti a svaly až do krajnosti, aby hromadili, a náboženství a Křesťanské povinnosti zanedbávají. Práce, práce, práce, je ctižádostí od rána do večera.„Mnozí neprojevují opravdovou touhu učit se vůli Boží a porozumět Jeho požadavkům, které na ně klade. Někteří, kdož se pokoušejí vyučovat pravdě druhé, sami nejsou poslušni slova Božího. Čím více takových učitelů bude věc Boží mít, tím méně se jí bude dařit.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 682, 683.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 13. prosince

1. Když se zabývám nedostatky druhých, co dělám? 2. Vysvětlete, jak je Duch Svatý zarmoucen, když ignorujeme světlo seslané z Nebe. 3. Jak se mohou chytit do pasti jak bohatí lidé, tak jejich kazatelé? 4. Proč chamtivost narůstá a proč bychom se jí měli vyhýbat nyní více než kdy jindy? 5. Popište krásu a užitky pokory v Kristu.