1. PROSBA O MOUDROST Neděle 6. října

a. Proč vlastně potřebujeme v životě víc než jen lidskou moudrost, a jak je nám dostupná? Jakub 1:5. „Musíme mít mnohem méně důvěry v to, co může udělat člověk, a mnohem více důvěry v to, co může udělat Bůh pro každou věřící duši. On touží, abyste po Něm vírou sáhli. Touží, abyste od Něj očekávali velké věci.“ — Christ’s Object Lessons, p. 146.„Pouze slyšet kázání Sobotu co Sobotu, číst Bibli skrz naskrz, nebo ji vysvětlovat verš po verši, neprospěje ani nám, ani těm, kteří nám naslouchají, pokud neuvedeme pravdy Bible do své osobní zkušenosti. Rozum, vůle a city musejí být podrobeny kontrole slova Božího. Pak skrze působení Ducha Svatého se příkazy slova stanou zásadami života.„Když prosíte Pána, aby vám pomohl, uctívejte svého Spasitele tím, že budete věřit, že dostáváte Jeho požehnání. Veškerá moc, veškerá moudrost, jsou nám k dispozici. Musíme pouze prosit.“ — The Ministry of Healing, p. 514.

---

2. POSÍLENI DŮVĚROU Pondělí 7. října

a. Jaký užitek z toho budeme mít, budeme-li považovat moudrost Boží za mnohem vyšší než naši vlastní, a to i v běžných věcech života? Přísloví 3:3–8. „‚Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu.‘ Takové zaslíbení má větší cenu než zlato nebo stříbro. Budete-li s pokorným srdcem hledat Božské vedení v každé nesnázi a zmatku, Jeho slovo je zaslíbeno, že vám bude dána milostivá odpověď. A Jeho slovo nemůže nikdy selhat. Nebe a země mohou pominout, ale Jeho slovo nikdy nepomine. Doufejte v Hospodina a nebudete nikdy spleteni ani zahanbeni. ‚Lépe jest doufati v Hospodina, než naději skládati v člověku. Lépe jest doufati v Hospodina, nežli naději skládati v knížatech.‘„Ať už v životě zaujímáme jakékoli postavení, ať už podnikáme cokoli, musíme být dostatečně pokorní, abychom cítili, že potřebujeme pomoc; musíme se bezvýhradně opírat o učení Božího slova, uznávat Jeho prozřetelnost ve všech věcech a být věrní ve vylévání svých duší v modlitbě. Opřete se o svůj vlastní rozum, milí bratři, když jdete svou cestou světem, a budete sklízet zármutek a zklamání. Doufejte v Hospodina celým svým srdcem, a On povede vaše kroky v moudrosti, a vaše zájmy budou v bezpečí pro tento svět i pro ten příští. Potřebujete světlo a poznání. Buď si necháte poradit od Boha, nebo od svého vlastního srdce; buď budete chodit v jiskrách svého vlastního roznícení, nebo k sobě shromáždíte Božské světlo od Slunce Spravedlnosti.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, p. 427. b. Proč si musíme odvyknout od silného spoléhání se na to, že nás povedou druzí lidé? Jeremiáš 17:5–8. „Když vyvstanou zmatky a čelíte těžkostem, neobracejte se o pomoc k lidem. Spoléhejte se ve všem na Boha. Zvyk vyprávět druhým o našich těžkostech nás jen oslabuje a jim nepřináší žádnou sílu. Vkládá to na ně břemeno našich duchovních slabostí, kterého se nemohou zbavit. Hledáme sílu chybujícího, konečného člověka, když bychom mohli mít sílu neomylného, nekonečného Boha.“ — Christ’s Object Lessons, p. 146.

---

3. ROZVÍJENÍ VĚTŠÍ STÁLOSTI Úterý 8. října

a. Jakou podmínku musíme splnit dříve, než Pán může odpovědět na naši prosbu? Jakub 1:6 (první část); Marek 11:24. Vysvětlete jeden příklad toho, jak se můžeme rozhodnout, že v tomto ohledu rozvineme sílu. 1 Korintským 6:3–5. „Málokteří si uvědomují odpovědnosti spočívající na několika málo kazatelích, kteří nesou břemena v této věci. Bratři často volají tyto muže od jejich díla, aby se věnovali jejich malým záležitostem, nebo aby urovnali nějaký církevní soud, což by mohli a měli svěřit sami sobě. ‚Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu. Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje.‘ Takový musí být upřímný a vytrvalý. Je-li nerozhodný a neustále pochybuje, zda Pán skutečně učiní to, co zaslíbil, nic nedostane.„Mnozí vzhlížejí ke svým kazatelům, že oni jim přinesou světlo od Boha, a zdá se, že si myslí, že je to levnější způsob, než aby se namáhali jít k Bohu pro světlo sami. Takoví ztrácejí hodně. Kdyby denně následovali Krista a činili Jej svým vůdcem a rádcem, mohli by obdržet jasné poznání Jeho vůle, a takto získat cennou zkušenost. Pro nedostatek právě této zkušenosti chodí bratři, kteří vyznávají pravdu, v jiskrách, které roznítili jiní; nejsou obeznámeni s Duchem Božím a nemají poznání Jeho vůle, a proto se snadno odchylují od své víry. Jsou nestálí, protože doufali v druhé, že oni pro ně získají zkušenost.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 643, 644. b. K čemu je přirovnáván údajný Křesťan, jehož víra začíná kolísat? Jakub 1:6 (poslední část); Genesis 49:4 (první část). Jak tomu můžeme zabránit? „Víra většiny Křesťanů bude kolísat, pokud budou neustále zanedbávat společné scházení se na shromážděních a modlitbách.“ — Testimonies for the Church, vol. 4, p. 106.„Berte slovo Kristovo jako své ujištění. Nepozval vás, abyste k Němu přišli? Nikdy si nedovolte mluvit beznadějně a sklíčeně. Pokud tak učiníte, ztratíte hodně. Jestliže se díváte na vnější okolnosti a stěžujete si, když přicházejí těžkosti a nesnáze, dáváte tím svědectví o nemocné, oslabené víře. Mluvte a jednejte tak, jako by vaše víra byla nepřemožitelná.“ — Christ’s Object Lessons, pp. 146, 147.

---

4. VYHÝBÁNÍ SE ROZDĚLENÉMU SRDCI Středa 9. října

a. Jak můžeme zajistit, aby naše modlitba o moudrost byla vyslyšena? Lukáš 18:1; Jakub 1:6, 7. „Prosba o moudrost nemá být bezvýznamnou modlitbou, která sejde z mysli, jakmile skončí. Je to modlitba, která vyjadřuje silnou, vážnou touhu srdce, která vyvěrá z vědomého nedostatku moudrosti ke zjištění vůle Boží.„Není-li po modlitbě uskutečněna odpověď okamžitě, neunavujte se čekáním a nebuďte nestálí. Nekolísejte. Držte se zaslíbení: ‚Věrnýť jest ten, kterýž povolal vás, kterýž také i učiní to.‘ Jako neodbytná vdova trvejte na svém, jsouce pevní ve svém záměru. Je pro vás ten předmět důležitý a má pro vás velký význam? Určitě ano. Pak nekolísejte, neboť vaše víra může být zkoušena. Je-li věc, po které toužíte, cenná, je hodna silného, vážného úsilí. Máte zaslíbení; bděte a modlete se. Buďte pevní a modlitba bude vyslyšena; neboť není to Bůh, kdo zaslíbil? Jestliže vám něco stojí za to, abyste to získali, budete si toho cenit více, až to získáte. Je vám jasně řečeno, že pokud zakolísáte, nemůžete si myslet, že od Pána něco obdržíte. Je zde dáno varování neunavit se, ale spočinout pevně na zaslíbení. Budete-li prosit, On vám dá ochotně a bez omlouvání.„Tady je to, kde mnozí dělají chybu. Kolísají ve svém záměru a jejich víra selhává. Toto je důvod, proč nepřijímají nic od Pána, který je naším Zdrojem síly. Nikdo nemusí jít ve tmě, potáceje se jako slepec; neboť Pán poskytuje světlo, jestliže je budou přijímat Jeho určeným způsobem, a nezvolí si svou vlastní cestu. On vyžaduje ode všech svědomité plnění každodenních povinností.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 130, 131. b. Proč se musíme vyvarovat dvojí mysli? Jakub 1:8; Žalm 86:11. „I když mnozí vyznávají, že jsou Křesťané, mají na sobě formu světa, a jejich city se neupínají na Boha. Jsou dvojí mysli, snažíce se sloužit Bohu i mamonu zároveň. . . . Tím, že se snaží sloužit dvěma pánům, jsou ve všech svých způsobech nestálí a nelze se na ně spolehnout. . . .„K jakému užitku je říkat příjemné věci, odsuzovat dílo Satanovo, a přitom se současně pouštět do plnění všech jeho záměrů? Toto je být dvojí mysli.“ — The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 7, p. 938.

---

5. PŘIPOMÍNÁNÍ JÁKOBA Čtvrtek 10. října

a. Jak Ježíš znázorňuje intenzitu, s kterou bychom měli předkládat své prosby o sílu k vykonávání Boží vůle? Matouš 11:12. „‚Království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.‘ Toto násilí zahrnuje celé srdce. Být dvojí mysli znamená být nestálý. Rozhodnost, sebezapření a posvěcené úsilí jsou nezbytné pro dílo přípravy. Rozum a svědomí mohou být sjednoceny; nebude-li však vůle uvedena do činnosti, budeme selhávat. Musí se zapojit každá schopnost a cit. Vroucnost a vážná modlitba musejí nahradit netečnost a lhostejnost. Pouze vážným, odhodlaným úsilím a vírou v zásluhy Kristovy můžeme zvítězit a získat království nebeské. Náš čas na práci je krátký. Kristus má brzy přijít podruhé.“ — The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 1, p. 1096.„S velikou pravdou, kterou jsme měli výsadu přijmout, bychom se měli, a pod mocí Ducha Svatého bychom se mohli, stát živými kanály světla. Pak bychom se mohli přiblížit k slitovnici; a vidouce duhu zaslíbení, pokleknout se zkroušenými srdci a hledat království nebeské s duchovním násilím, které by přineslo svou vlastní odměnu. Vzali bychom ho násilím, stejně jako Jákob. Pak by naše poselství bylo mocí Boží k spasení. Naše úpěnlivé prosby by byly plné vážnosti, plné vědomí naší velké potřeby; a my bychom nebyli zapřeni. Pravda by byla vyjádřena životem a povahou, a ústy, kterých se dotkl uhel řeřavý z Božího oltáře.„Když tuto zkušenost získáme, budeme vyzdviženi ze svého ubohého, laciného já, které jsme tak něžně opatrovali. Vyprázdníme svá srdce od rozežírající moci sobectví a budeme naplněni chválou a vděčností Bohu. Budeme velebit Pána, Boha veškeré milosti, který zvelebil Krista. A On zjeví skrze nás Svou moc a učiní nás jako ostré srpy ve žňovém poli. Bůh vyzývá Svůj lid, aby zjevil Jeho.“ — Reflecting Christ, p. 217.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 11. října

1. Popište některé podstatné klíče k získání větší moudrosti z Nebe. 2. Co se stane, když se spokojíme se spoléháním se na lidské vědomosti? 3. Jak mohu přispět svým dílem k uvolnění služebníků, aby se zaměřili na nové duše? 4. V jakých oblastech života bych mohl(a) být dvojí mysli více, než si uvědomuji? 5. Vysvětlete moc a význam Jákobova zápasu pro poslední dny.