Back to top

Sabbath Bible Lessons

Předměty studia v epištole Jakubově

 <<    >> 
Sobota 16. listopadu 2024 Lekce 7
Modlit se před otevřením svých úst „Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění“ (Job 6,24).
Doporučená četba:   Testimonies for the Church, vol. 2, pp. 50–55, 314–318
  vol. 5, pp. 55–59, 175–177. 
„‚Kdož neklesá v slovu, ten jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.‘ Světlo, které svítí na naši stezku, pravda, která se doporučuje našemu svědomí, odsoudí a zničí duši, nebo ji posvětí a promění. Žijeme příliš blízko konce zkušební doby, než abychom se spokojili s povrchním dílem.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, p. 308.

1. UKLIDNĚNÍ SVÉHO VLASTNÍHO JÁ Neděle 10. listopadu
a. Co by měli mít na paměti ti, kteří se vždy rychle snaží ovládat druhé? Jakub 3:1; Marek 9:35. „Bůh činí každého odpovědným za vliv, který obklopuje jeho duši, a to jak za sebe, tak za druhé.“ — Counsels to Parents, Teachers, and Students, p. 102.„Lidské bytosti jsou přirozeně sebestředné a tvrdohlavé. Avšak sobectví mizí ze životů těch, kdož se učí lekcím, kterým je Kristus chce vyučovat, Stávají se účastníky Božské přirozenosti a Kristus v nich žije. Pohlížejí na všechny lidi jako na bratry s podobnými snahami, schopnostmi, pokušeními a zkouškami, toužíce po soucitu a potřebujíce pomoc.„Nikdy nemáme ponižovat spolubližního. Když vidíme, že došlo k chybám, máme udělat vše, co je v naší moci, abychom pomohli těm, kteří zbloudili, a to tím, že jim povíme o své vlastní zkušenosti – jak nám, když jsme se dopustili vážných chyb, trpělivost a přátelství, laskavost a vstřícnost, ze strany našich spolupracovníků, dodaly odvahu a naději.“ — The Signs of the Times, May 11, 1904.

2. PĚSTOVÁNÍ LEPŠÍHO POSTOJE Pondělí 11. listopadu
a. Jaká ostrá pokárání se udílí těm, kdož jsou hrubí k druhým a odmítají přiznat své vlastní chyby? Kazatel 7:20; Jakub 3:2 (první část). „Budete rozpoznávat své vlastní nedostatky a oblékat si celé odění spravedlivosti? Budete právě tak ostražití a kritičtí ke svému vlastnímu duchu, temperamentu a slovům, jako jste ostražití a kritičtí k těm druhým, aby Bůh nebyl zneuctěn a Jeho pravda překroucena? Vaše rozpoznávací schopnost by se velmi zlepšila, kdybyste toto dělali. Pravda, živé slovo, by bylo jako oheň uzavřený ve vašich kostech, který by vyzařoval v jasné, neklamné zřetelnosti a představoval Krista světu. . . .„Cožpak nikdo z těch, kteří se učinili detektivy, neviděl tendence postoje, který zaujali, snažíce se stát se ovládající mocí? Kam se poděl jejich jasný duchovní zrak? Jak to, že v oku bratra rozeznali třísku, zatímco měli trám ve svém vlastním oku?“ — Testimonies to Ministers, pp. 295, 296. b. Co ukazuje, že člověk dosáhl úrovně mravní dokonalosti – a jak je to jedině možné? Jakub 3:2; 1 Korintským 13:5 (druhá polovina). „Kde nepoddajný jazyk nachází prostor pro své nesvaté dílo, tam nemůže přebývat radost Páně.„Podezřívaví lidé, kteří smýšlejí a mluví zle o svých bratřích, nechť mají na paměti, že otročí ďáblu. Nechť každý člen církve pracuje s opravdovou rozhodností a s modlitbou o pomoc, aby vyléčil nemocný úd, jazyk. Nechť každý cítí, že je jeho povinností a výsadou přecházet drobné rozdíly a chyby bez komentáře. Nezveličujte malé chyby, kterých se někdo dopustil, ale myslete na dobro, které je v něm. Pokaždé, když se na tyto chyby myslí a mluví se o nich, zvětšují se. Z krtince se vytváří hora. Následkem je špatný pocit a nedostatek důvěry.“ — Australasian Union Conference Record, April 15, 1903.„Učiňte smlouvu s Bohem, že budete dobře střežit svá slova. ‚Kdož neklesá v slovu, ten jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.‘ (Jakub 3:2.) Pamatujte, že mstivá řeč nikdy nevyvolává v člověku pocit, že dosáhl vítězství. Nechť skrze vás mluví Kristus. Neztrácejte požehnání, které pramení z toho, že neobmýšlíte nic zlého.“ — Testimonies for the Church, vol. 7, p. 243.

3. ZAČÍNÁ TO V KOŘENU Úterý 12. listopadu
a. Sledujte špatný směr, který následuje, když chováme zášť, a vysvětlete jediný způsob, jak se tomu vyhnout. Židům 12:15; Jakub 3:3–5. „Živila jsi v sobě zášť vůči svému manželovi a jiným, kteří ti ublížili, ale neuvědomila sis, v čem jsi pochybila a zhoršila záležitosti svým vlastním špatným během. Tvůj duch byl zahořklý vůči těm, kteří ti učinili příkoří, a tvé pocity se projevily v pohanění a výčitkách. Toto poskytovalo chvilkovou úlevu tvému obtíženému srdci, ale zanechalo to trvalou jizvu na tvé duši. Jazyk je malý úd, ale ty jsi pěstovala jeho nesprávné používání, až se stal stravujícím ohněm.„Všechny tyto věci mají tendenci brzdit tvůj duchovní pokrok. Bůh však vidí, jak je pro tebe těžké být trpělivá a odpouštějící, a ví, jak se slitovat a pomáhat. Žádá od tebe, abys reformovala svůj život, abys napravila své nedostatky. Chce, aby tvůj pevný, nepoddajný duch byl podmaněn Jeho milostí. Měla bys hledat pomoc Boží, neboť potřebuješ pokoj a klid místo bouře a sváru. Náboženství Kristovo ti ukládá, aby ses méně řídila popudem a více posvěceným rozumem a klidným úsudkem.“ — Testimonies for the Church, vol. 4, p. 139. b. Co si musíme uvědomit o slovech, která pronášíme? Jakub 3:6. „Tvá slova budou oznamovat, tvé skutky budou ukazovat, kde je tvůj poklad.“ — Testimonies for the Church, vol. 1, pp. 698, 699.„Sestra F. jedná z popudu a hledá chyby, a měla příliš mnoho co říci proti svým bratřím a sestrám. To způsobí zmatek v každé církvi.“ — Testimonies for the Church, vol. 2, p. 51.„Ti, kteří si libují pronášet slova pomluvy a lži proti služebníkům Kristovým, nechť mají na paměti, že Bůh je svědkem jejich skutků. Jejich pomlouvačný dotek je zneuctěním nikoli bezduchých nádob, ale povah těch, které Kristus vykoupil Svou krví. Ruka, která kreslila znaky na stěnách Balsazarova paláce, vede věrný záznam o každém činu nespravedlnosti nebo útlaku spáchaném proti Božímu lidu.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, pp. 244, 245.

4. I KDYBY SE TO SKUTEČNĚ STALO . . . Středa 13. listopadu
a. Na co se důrazně apeluje ohledně nebezpečně běžné tendence v dnešní době? Žalm 15:1–3; 1 Korintským 13:6. „Jazyk, který si libuje ve špatnostech, žvanící jazyk, který říká: Povězte a oznámím to, je apoštolem Jakubem prohlášen za oheň pekelný. Ten rozhazuje hořící polena na všechny strany. Co záleží klevetníkovi na tom, že pomlouvá nevinné? On nezastaví své zlé dílo, i kdyby zničil naději a odvahu v těch, kteří již klesají pod svými břemeny. Stará se jen o to, aby se oddával svému sklonu milovat skandály. Dokonce i údajní Křesťané zavírají své oči před vším, co je čisté, čestné, ušlechtilé a milé, a uchovávají jako poklad vše, co je nechutné a nepříjemné, a zveřejňují to světu.„Vy sami jste otevřeli dveře dokořán, aby Satan mohl vejít. Dali jste mu čestné místo ve svém vyšetřování nebo na inkvizičních zasedáních. Avšak neprojevili jste žádnou úctu k znamenitostem povahy upevněným léty věrnosti. Žárlivé, mstivé jazyky zkreslují činy a pohnutky, aby vyhovovaly jejich vlastním představám. Způsobují, že černá se jeví jako bílá, a bílá jako černá. Když někdo protestoval proti jejich tvrzením, někteří říkali: ‚Je to pravda.‘ Připustíme-li, že uvedená skutečnost je pravdivá, ospravedlňuje to váš běh? Ne, ne. Kdyby Bůh vzal všechna obvinění, která by mohla být proti vám pravdivě vznesena, a spletl je do biče, aby vás potrestal, vaše rány by byly větší a hlubší než ty, které jste způsobili bratru -----. Dokonce i fakta mohou být uváděna tak, aby vyvolávala falešný dojem. Nemáte žádné právo shromáždit všechny zprávy proti němu a použít je k tomu, abyste zkazili jeho pověst a zničili jeho užitečnost. Kdyby Pán vůči vám projevil stejného ducha, jakého jste vy projevili vůči svému bratru, byli byste nemilosrdně zničeni. Nemáte žádné výčitky svědomí? Obávám se, že ne. Ještě nenastal čas, aby toto satanské kouzlo ztratilo svou moc. Kdyby bratr ----- byl všechno to, co představujete, že je – a já vím, že není – váš běh by byl stále neospravedlnitelný.„Když nasloucháme výčitce vůči svému bratru, tuto výčitku přijímáme. . . . [Citováno Žalm 15:1–3.]“ — Testimonies for the Church, vol. 5, pp. 57, 58. b. Ze sedmi hříchů, uváděných jako ohavnosti Hospodinu, kolik z nich se týká našich slov? Přísloví 6:16–19.

5. ZBRAŇ, KTERÁ ZRAŇUJE Čtvrtek 14. listopadu
a. Jak a proč se musíme vyvarovat až příliš častého zvyku pomlouvání? Job 6:24; Přísloví 11:13; 26:20–22. „Jakému světu pomluv by se zabránilo, kdyby měl každý člověk na paměti, že ti, kdož mu říkají o chybách druhých, budou při vhodné příležitosti stejně svobodně zveřejňovat jeho chyby. Měli bychom se snažit smýšlet dobře o všech lidech, zvláště o svých bratřích, pokud nebudeme nuceni smýšlet jinak. Neměli bychom ukvapeně věřit zlým zprávám. Ty jsou často výsledkem závisti či nedorozumění, nebo mohou pocházet z přehánění či částečného odhalení faktů. Žárlivost a podezřívavost, jakmile je jim jednou poskytnuto místo, se rozsévají jako bodláčí. Pokud bratr sejde z cesty, pak je čas projevit o něj opravdový zájem. Jděte k němu laskavě, modlete se s ním a za něj, pamatujíce na nekonečnou cenu, kterou Kristus zaplatil za jeho vykoupení. Tímto způsobem můžete zachránit duši před smrtí a přikrýt množství hříchů.„Pohled, slovo, dokonce i intonace hlasu mohou být důležité při lhaní, zabořujíce se jako ostnatý šíp do některého srdce, způsobujíce nevyléčitelnou ránu. Takto může být uvržena pochybnost a výtka na toho, skrze koho Bůh chtěl vykonat dobré dílo, a jeho vliv je zmařen, jeho užitečnost zničena. U některých druhů živočichů, je-li jeden z nich zraněn a klesne, je okamžitě napaden a roztrhán na kusy svými druhy. Stejnému krutému duchu se oddávají muži a ženy, kteří nesou jméno Křesťané. Projevují farizejskou horlivost kamenovat druhé, kteří jsou méně vinni než oni sami. Jsou někteří, kteří poukazují na chyby a selhání druhých, aby odvrátili pozornost od svých vlastních, nebo aby získali uznání za velkou horlivost pro Boha a církev.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, pp. 58, 59.„Čas, který je tak často horší než promarněný v neužitečných, lehkovážných a zlomyslných pomluvách, by měl být věnován vyšším a ušlechtilejším cílům.“ — Testimonies for the Church, vol. 5, p. 176.

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 15. listopadu
1. Proč bych měl(a) tlumit sklon mít na všechno názor? 2. Uveďte důležitou stránku Křesťanské povahy, která je často přehlížena. 3. Když diskreditujeme spoluvěřící před druhými, jak se na to dívá Bůh? 4. Co se musím naučit z 15. žalmu – a proč je to důležité? 5. Jak bych se mohl(a) provinit tím, že zasévám nesváry mezi bratry, a proč bych s tím měl(a) přestat?
 <<    >>