Vytrvat vírou „Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť může modlitba spravedlivého opravdová“ (Jakub 5:16).
Doporučená četba:
The Ministry of Healing, pp. 225–233;
Testimonies for the Church, vol. 3, pp. 271–293.
„Pokorná, vroucí modlitba vysvobodí duši od smrti, a vyznávání a náprava přikryjí množství hříchů.“ — The Review and Herald, December 16, 1902.
1. NADĚJE Neděle 22. prosince
a. Pro jakou ctnost je Job zvláště uznáván – a co nám to říká o Bohu? Jakub 5:11.„[Pán] s neúnavnou láskou čeká, aby vyslechl vyznání zbloudilých a přijal jejich pokání. Očekává od nás nějaký projev vděčnosti, stejně jako matka očekává úsměv uznání od svého milovaného dítěte. Přál by si, abychom pochopili, jak vážně a něžně po nás Jeho srdce touží. Vybízí nás, abychom své zkoušky předali Jeho soucitu, své trápení Jeho lásce, své rány Jeho uzdravení, svou slabost Jeho síle, svou prázdnotu Jeho plnosti. Nikdy nebyl zklamán nikdo, kdo k Němu přišel. ‚Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich.‘„Ti, kdož hledají Boha v skrytě, sdělujíce Pánu své potřeby a prosíce o pomoc, nebudou prosit nadarmo.“ — Thoughts From the Mount of Blessing, pp. 84, 85.b. Jak Jakub opakuje Kristova slova ohledně pravdivosti? Jakub 5:12; Matouš 5:37.„Všechno, co Křesťané dělají, by mělo být tak průhledné jako sluneční světlo.“ — Thoughts From the Mount of Blessing, p. 68.
2. VÍRA VERSUS PŘEDPOKLAD Pondělí 23. prosince
a. Trpíme-li nemocí, jak a proč jsme povzbuzováni, abychom přišli k velkému Životodárci? Jakub 5:13–15; Žalm 103:1–3.„Bůh je právě tak ochoten uzdravit nemocné nyní, jako když Duch Svatý mluvil tato slova skrze žalmistu. A Kristus je nyní týmž soucitným lékařem, jakým byl během Své pozemské služby. V Něm je hojivý balzám na každou nemoc, obnovující moc na každou chorobu. Jeho učedníci se v této době mají modlit za nemocné tak opravdově, jako se modlili učedníci v dávných dobách. A zotavení budou následovat; neboť ‚modlitba víry uzdraví neduživého.‘ Máme moc Ducha Svatého, klidnou jistotu víry, která si může činit nárok na Boží zaslíbení. Zaslíbení Páně: ‚Na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou‘ (Marek 16:18), je nyní právě tak spolehlivé jako za dnů apoštolů.“ — The Ministry of Healing, p. 226.b. Jaké rovnováhy si musíme být vědomi, když usilujeme o zdraví? Žalm 66:18.„Nezasloužíme si milosrdenství [Páně], ale když se Jemu odevzdáme, On nás přijme. Bude pracovat pro ty a skrze ty, kteří Jej následují.„Avšak pouze když žijeme v poslušnosti vůči Jeho slovu, můžeme si činit nárok na naplnění Jeho zaslíbení. . . . Budeme-li Jemu poskytovat jen částečnou, polovičatou poslušnost, Jeho zaslíbení se nám nebudou naplňovat.“ — The Ministry of Healing, p. 227.„Kristus pracoval tak, že kázal slovo a zmírňoval utrpení zázračnými skutky uzdravování. Avšak byla jsem poučena, že nyní nemůžeme pracovat tímto způsobem; neboť Satan bude uplatňovat svou moc tím, že bude konat zázraky. Boží služebníci by dnes nemohli pracovat skrze zázračné prostředky, protože se budou konat falešné skutky uzdravování, vydávajíce se za Božské.„Z tohoto důvodu Pán určil způsob, jakým má Jeho lid postupovat v díle tělesného uzdravování spojeného s vyučováním slovu. Mají se zřídit sanatoria a s těmito ústavy se mají spojovat pracovníci, kteří budou pokračovat v opravdovém zdravotně misijním díle. Takto je kolem těch, kteří přicházejí do sanatorií se léčit, rozprostřen ochranný vliv.„Toto je opatření, které Pán učinil, skrze nějž se má konat zdravotně misijní dílo evangelia pro mnoho duší.“ — Medical Ministry, p. 14.
3. DVA RŮZNÉ DRUHY ODVAHY Úterý 24. prosince
a. Uveďte životně důležitou stránku léčení, která je žalostně přehlížena. Jakub 5:16.„Jak se mýlí ti, kdož si myslí, že vyznání hříchu sníží jejich důstojnost a oslabí jejich vliv mezi jejich bližními. Mnozí se drží této mylné představy, přestože vidí své chyby, nedokážou je vyznat, ale raději přecházejí křivdy, které způsobili jiným, a tak si ztrpčují své vlastní životy a zatemňují životy druhých. Nezraní to vaši důstojnost, když vyznáte své hříchy. Pryč s touto falešnou důstojností. Padněte na Skálu a rozrazte se, a Kristus vám dá pravou a nebeskou důstojnost. Nechť pýcha, sebeúcta ani samospravedlnost nikomu nebrání v tom, aby vyznal svůj hřích, aby si mohl nárokovat zaslíbení. ‚Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde‘ (Přísloví 28:13). Neutajujte nic před Bohem a nezanedbávejte vyznání svých chyb svým bratřím. ‚Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli‘ (Jakub 5:16). Mnoho hříchů zůstává nevyznáno, aby se postavily proti hříšníkovi v den konečného zúčtování; mnohem lépe je postavit se proti svým hříchům nyní, vyznat je a odložit, zatímco smiřující Oběť prosí za vás. Neopomíjejte se učit Boží vůli v této věci. Zdraví vašich duší a spasení druhých závisí na tom, jakým směrem se v této věci ubíráte.“ — Selected Messages, bk. 1, pp. 326, 327.b. Co udělal Eliáš, když byl znepokojen duchovním odpadlictvím svého národa – a jak ho Bůh zachoval? 1 Královská 17:1–3.„[Eliáš] v úzkosti duše úpěnlivě prosil Boha, aby zadržel kdysi obdařený lid v jejich bezbožném běhu, aby je navštívil soudy, bude-li to nutné, aby mohli být vedeni k tomu, aby v pravém světle viděli svůj odklon od Nebe. Toužil vidět, jak jsou přivedeni k pokání dříve, než zajdou ve zlém jednání tak daleko, že vyprovokují Hospodina, aby je úplně zničil. . . .„Eliášovi bylo svěřeno poslání, aby doručil Achabovi Nebeské poselství soudu. . . . V paláci nežádal žádného vstupu, ani nečekal na to, aby byl formálně ohlášen. Oblečen do hrubého oděvu, který obvykle nosili proroci té doby, prošel kolem stráží, zjevně nepovšimnut, a za okamžik stanul před užaslým králem.“ — Prophets and Kings, pp. 120, 121.
4. UČIT SE OD ELIÁŠE Středa 25. prosince
a. Proč jsou Eliášovy modlitby k Bohu, aby probudil jeho odpadlý národ, dány jako příklad pro nás? Jakub 5:17.„Často opakované výzvy, napomínání a varování nepřiváděly Izrael k pokání. Přišel byl čas, kdy Bůh s nimi musí mluvit prostřednictvím soudů. Poněvadž uctívači Bála tvrdili, že poklady nebe, rosa a déšť, nepřicházejí od Jehovaha, ale od panujících přírodních sil, a to, že je země zúrodněna a učiněna, aby bohatě plodila, je skrze tvůrčí energii slunce, mělo zlořečení Boží těžce spočinout na znečištěné zemi. Odpadlým Izraelským kmenům se mělo ukázat, jak pošetilé je spoléhat se na Bálovu moc ohledně časných požehnání. Dokud by se neobrátili k Bohu s pokáním a neuznali Jej za zdroj veškerého požehnání, neměla na zemi padat ani rosa ani déšť.“ — Prophets and Kings, p. 120.b. V čem jsou pro nás Eliášovy modlitby znovu příkladem poté, co Izrael obnovil svou věrnost Bohu? Jakub 5:18; 1 Královská 18:39–45.„Šestkrát se [Eliáš] vroucně modlil, a přesto nic nenasvědčovalo tomu, že by jeho prosba byla vyslyšena, on však se silnou vírou naléhal svou prosbou k trůnu milosti. Kdyby to byl pošesté ve zmalomyslnění vzdal, jeho modlitba by nebyla vyslyšena, ale on vytrval, dokud odpověď nepřišla. Máme Boha, jehož ucho není uzavřeno našim prosbám; a pokud budeme prokazovat Jeho slovo, On bude ctít naši víru. Přeje si, abychom měli všechny své zájmy propletené s Jeho zájmy, a pak nám může bezpečně požehnat; neboť pak nebudeme vzdávat slávu sami sobě, když požehnání bude naše, ale budeme vzdávat veškerou chválu Bohu. Bůh ne vždy odpovídá na naše modlitby, když k Němu poprvé voláme; neboť kdyby toto činil, mohli bychom pokládat za samozřejmé, že máme právo na všechna požehnání a přízně, které nám udělil. Místo toho, abychom zkoumali svá srdce, abychom viděli, zda jsme se dopustili něčeho zlého, zda jsme se oddali nějakému hříchu, stali bychom se nedbalými a neuvědomili si svou závislost na Něm a svou potřebu Jeho pomoci.„Eliáš se pokořil, dokud se nedostal do stavu, kdy si nechtěl přivlastnit slávu. Toto je podmínka, za které Pán slyší modlitbu, neboť pak budeme vzdávat chválu Jemu.“ — The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 2, pp. 1034, 1035.
5. PROJEVOVÁNÍ NĚŽNOSTI PODOBNÉ TÉ KRISTOVĚ Čtvrtek 26. prosince
a. Uprostřed zklamání, které na nás navršili porušení lidé v padlém světě, jakou závěrečnou výzvou uzavírá Jakub svůj dopis k nám? Jakub 5:19, 20.„Nedávej bloudícímu žádný důvod k malomyslnosti. Nedopusť, aby Farizejská tvrdost vešla a zranila tvého bratra. Nechť v mysli ani v srdci nepovstane žádný hořký pošklebek. Nechť se v hlase neprojevuje žádný nádech opovržení. Řeknete-li své vlastní slovo, zaujmete-li lhostejný postoj nebo projevíte podezřívavost či nedůvěru, může to provést zkázu duše. On potřebuje bratra se soucitným srdcem Staršího Bratra, aby se dotkl jeho lidského srdce. Nechť pocítí silný stisk soucitné ruky a uslyší zašeptání: Modleme se. Bůh vám oběma dá bohatou zkušenost. Modlitba nás sjednocuje jedny s druhými a s Bohem. Modlitba přivádí Ježíše na naši stranu a dává zemdlené, zmatené duši novou sílu přemoci svět, tělo a ďábla. Modlitba odvrací útoky Satanovy.„Když se člověk odvrací od lidských nedokonalostí, aby patřil na Ježíše, dochází k Božské proměně jeho povahy. Duch Kristův, který působí na srdce, je přizpůsobuje Jeho obrazu. Nechť je tedy vaší snahou vyzdvihovat Ježíše. Nechť je oko mysli nasměrováno k ‚Beránkovi Božímu, kterýž snímá hřích světa.‘ (Jan 1:29.) A když se zapojíte do této práce, pamatujte na to, že ‚ten, kdož by odvrátil hříšníka od bludné cesty jeho, vysvobodí duši od smrti, a přikryje množství hříchů.‘ (Jakub 5:20.) . . .„V Božím odpuštění se srdce bloudícího člověka přitahuje těsně k velkému srdci Nekonečné Lásky. Příliv Božského soucitu proudí do hříšníkovy duše, a od něj k duším druhých.“ — Christ’s Object Lessons, pp. 250, 251.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Pátek 27. prosince
1. Ve kterých obdobích svého života jsem viděl(a) štědré milosrdenství Boží vůči mně?2. Jak bych se mohl(a) provinit domněnkou o svém zdravotním stavu?3. Jak byla Eliášova modlitba za jeho národ vyslyšena?4. Proč se Eliáš musel tolikrát modlit, aby se déšť vrátil?5. Ke komu bych měl(a) mít soucitnější postoj, a proč?